Dveře se otevřeli a v nich se objevila Evelyn. „Dobrý den, přejete si?" Optal se mile učitel. „Evelyn?" Zvolal jsem, aniž bych si to uvědomil. „Dobrý den, jsem Evelyn Bothová. Matka Marka a zákonný zástupce tady Kasema". Na její tváří se značil příjemný úsměv. „Oh, dobrý den, jsem třídní učitel". Podali si ruce a nabídl Evelyn židli.
Když konečně všechny formality byli vyřízené, Evelyn se slušně omluvila, popřála mi hodně štěstí na první den a odešla pryč. „No a máme to. Máš vše potřebné sebou?" Trošku si rýpnul, ale mě to nevadilo. Bylo to spíš fajn. „Ovšem, jako každý jiný den". Poplácal jsem svůj batoh radostně a vstal.
Učitel šel první a do třídy vkročil hned po zaklepaní. Jelikož teď měli úplně jiného učitele, tak nechtěl nějak nevhodně vyrušit. „Promiň, že vyrušuji Zdendo, je to jen na minutku, můžu?" „Jo, jasně, stejně nic nepíšou". Zvolal učitel na materiály. Třídní vešel a já hned po něm. Nechal jsem si batoh jen na jednom rameni, abych měl lepší přístup alespoň levačkou svírat popruh batohu. „Třído, dovolte mi někoho představit. Tohle je Kasem a ode dneška to bude váš spolužák". „Ahoj, jsem Kasem Stiwat, doufám, že spolu budeme vycházet". Přátelsky jsem se usmál a pohlédl po celé třídě. Podle pohledů jsem usoudil, že si mysleli, že jsem bratr Junty, i když jsem byl ní, což neví. Petr se usmíval, Vojta měl ruce za hlavou a tvářil se přesně jako Petr. Ondra mi začal mávat a ukazovat, jak drží palce. Nakonec mi spadl pohled na Marka, který výjimečně při hodině nespal a vřele se usmíval. Jeho tvář pokrývala slabší červeň. Dokázal jsem to.
Nakonec se z mého skrytého tajemství stalo téměř skryté tajemství, kteří znají jen ti nejbližší.
YOU ARE READING
Téměř skryté tajemství
Teen FictionMůj otec si vždy přál dceru, ale narodil jsem se já. Maminka zemřela hned po porodu a otec se rozhodl, že všem řekne, jak krásná se mu narodila dcera. Nikdo však netušil, kdo ve skutečnosti jsem. Postupem času, jak jsem rostl, mi začalo docházet, ž...
