New Home

9 1 0
                                    



Druhý den byla jako svoboda, osvobození z pekla. Jel jsem v autě mých nových rodičů a bylo cítit, že jsem na mě pyšní. Mamka:" Doma ti čeká nový pokoj, abys měl i vlastní soukromí a také i mladší sestra a stejně starší brácha jako ty.". Já jsem mile překvapeně odpověděl:" Fakt?.. Já mám i sourozence?.". Mamka:" Ano, jsou nedočkaví a těší se na tebe.". Já se usmál a opravdu jsem se těšil do nového domu. Přijeli jsme domů a stojím před krásným domem u lesa a chytil jsem se mámy dlani a přivezl jsem až dovnitř, v obýváku na mně čekali moji novou sourozenci a zatím mě pozdravili a navzájem se představili mladší sestra se jmenuje Melanie a Brácha Viktor. Chytili mě za ruce a táhli mi ukázat můj pokoj, byl jsem strašně moc rád, že jsou rádi. Otevřeli pokoj a Viktor: " Vítej Jacku, vybral jsem ti s tátou skateboard, abys mohl jezdit se mnou ven.". Já jsem se na mou velkou postel a řekl jsem dlouho:" Fakt? To moc rád.". Po dvou hodinách jsem se s nimi hrál na naší zahradě a smál se. stmívalo se a přišli se se mnou seznámit prarodiče, venku se grilovalo a moji sourozenci neváhali a skočili za nimi. Já stál a koukal kdo přišel. Mamka s otcem je pozdravili a mamka řekla:" Jacku pojdu sem.". Přišel jsem blíže mamka řekla:" Tohle je Jack Kilmer a tohle jsou tví prarodiče.". Babička hned:" Awww je moc roztomilý snad se ti bude dařit v tomto domě.". Děda poté:" Tak to je chlapák, už se těším až padne víkend a vnoučata společně s Jackem si je vezmu k sobě ai sebou na výlety.". Po hodině co jsem se s novou rodinou, byl jsem vděčný za to, že ráno nemusím vstávat, že nevstávám v tom pekle. Já si sedl vedle mámy, protože u ní mám nejvíc pocit bezpečí. Jedli jsme dobroty společně s tetami, se strejdy, prarodiči a s mou rodinou. Mamka se mě zeptala:" proč jsi brečel dva dny zpátky?". Já se na to podíval a nevěděl jsem kde co jak začít a řekla:" neboj se, jen se máme strach o tom co se ti tam dělo.". Já spolkl knedlík plného strachu a odpověděl jsem:" Byl jsem zamilovaný do Elisabeth, asi dva roky, ten den jsem zjistil, že mě pomlouvala s jejími kamarádkami..". Mamka a další byli celkem smutní a mamka řekla:"To mi je líto, ale to nevadí, nezasloužila si tě ani ty jí. Je ještě něco co tě trápí?". Já celkem vyděšeně na ní koukal, ale pak jsem odpověděl:" Každý den mě šikanovali, ani skoro nevím proč, každý den nesu sebou nové modřiny, škrábance, nebo lepidlo ve vlasech. Nebo že mě strkávali ze schodů.". Mamka smutně:" Nedokážu si představit, to že jsi tam byl tak sám a nikdo to neřešil.". Objala mě a já pomalu i jí. Děda:" Toto se ti už dít nebude, řekneš mi to, a já si je najdu.". Já brekem se zasmál a další, říkali, že at si všichni dávají bača s kým si zahrávají, protože mám za zády svou novou a milující rodinu. Po chvilce mamka odešla a vrátila se s dortem v rukou,jak to nese pod můj nos. Já nevěděl jak reagovat, byl jsem opravdu vedle. Mamka zapálila devět svíček a všichni mi přáli, mamka řekla:" Přej si něco si potichu než sfoukneš svíčky.". Já ani neváhal v hlavě jsem si hned řekl své přání " Prosím at mě tato rodina miluje jako vlastní" a pak jsem sfoukl, všichni tleskali radostí. Mamka mi dala nůž a já nakrájel a mamka mi řekla:"Tomu komu dáš jako první kus dortu, je tomu komu věříš.". Já neváhal a dal první dortík mamce. Viděl jsem její oči, plakali radostí. Celou svou oslavu jsem si užil, byl jsem tak kousek, abych na to myslel, že jsem tak zbytečný k životu. Rozloučil jsem se s prarodiči i s tety, strejdy a byl jsem unavený, že ani ne v posteli jsem usnul hned po chvilce co jsem si lehl. Spalo se mi tak krásně, bez stresu co bude zítra, zítra mi čeká den ne peklo. O týden později jsem si trochu zvykl v tomto domě, moji sourozenci byli ve škole, a já ležel na mé posteli bylo mi špatně, a mamka přišla do mého pokoje a skládala mé oblečení do skříně a zeptala se se:" Jak ti je? ". Já odpověděl:" Pořád mi je špatně, ale děkuji ti, že si mě nechala doma, moc si toho vážím.". Mamka si sedla vedle mě a řekla mi s úsměvem:" Proč mi děkuješ?.". Já hned:" Já si to tam nemohl dovolit, musel jsem chodit do školy i kdybych simuloval nebo cokoliv.". Mamka:" Neboj se stačí, když mi to řekneš.". Já jsem ji objal a ona mě taky, mamka odpověděla:" Blbě se mi snáším tvůj příběh, ale tady jsi v bezpečí.". Jack si sedl a řekl:" Původně mě stále trápí ta šikana, pořád se z toho nemůžu uvolnit, i když vím, že jsem doma, ne v pekle.". Mamka odpověděla: "To zvládneme, společně.". Jack:"Ale bojím se, že šikanu objevím znova ve škole.". Mamka:" Tak ji vyřešíme, abys se netrápil, ale lehni si a odpočin si, pokud chceš klidně zkus jít spát.". Jack tedy šel si znovu lehnout a zkusil jít spát a maminka odešla z pokoje a zavřela dveře, poté šla uvařit oběd.



Celý příběh je vymyšlení, pouze nějaké fotky pokud přidám budou reálné, i samotná reálná osoba jménem Jack Kilmer je reálný. Snad se vám bude líbit můj výplod z mé hlavy.


Od Death Killer

4.5.2024

The young murderWhere stories live. Discover now