The teacher?

27. zmatená

Doma jsem nemohla usnout. Když se to po druhé ráno pomalu rozpouštělo, začali jsme se bavit taky. Když jsem se rozloučila s ostatními, šla jsem zpátky ke stolu. Zarazilo mě když tam stál Williams, povídal si s mými rodiči.  Bůhví co jim říkal protože se všichni smáli. Pomalu jsem k nim došla. Když si mě všimli hned mě zatáhli do konverzace.„Tak tady seš, zrovna nám pan Williams vyprávěl jak jsi druhý den usla při jeho hodině, o to si se nepodělila.“ nervózně jsem se zasmála a začala si balit věci. „Abych neříkal jen to špatný, zatím je Abigail jedna z nejlepších ze třídy, její výsledky jsou výborné, jen ta matika trochu kolísá, ale nebojte se, klidně ke mě může chodit na doučování“ u toho na mě mrkl a já se usmála.„Abby, nezmínila si se že je možnost doučování!?“ zakroutila jsem očima. „Je to opravdu výjimečná událost, normálně to nedělám, ale kdyby to Abigail pomohlo, jsem k dispozici...“ usmála jsem se a on se rozloučil s rodiči, obrátil se a pomalu se vydal směrem k Davidsonovy. Proč vůbec k němu? Nejsou náhodou pohádany? Jde snad zakopat válečnou sekeru a jde se udobřit? No, moc jsem se toho nedozvěděla, protože se mezitím stihli rodiče sbalit a vydali jsme se k východu. Cestou jsem potkala vysmátou Astrid a Susan s panem Robsonem, jen jsem na ně mávla, nejspíš si mě nevšimli nebo to nestihli, protože jsem zašla za dveře a zachvili jsme se ocitli venku. Ledový vzduch mě překvapil. Ale konečně jsem se mohla zhluboka nadechnout. Stalo se to fakt?
Fakt se do mě zamiloval učitel? Koho by tohle napadlo před rokem, co před rokem, před měsícem?
Hned jak jsme přijeli domu všichni spadli do postelí. Já jsem si ale ve tme v pokoji rozsvítila notebook a vyhledala jeho email. Jejda. Nepřečetla jsem si asi 25 emailu od něj. Nevím jestli to má ještě teď smysl. Prostě mu rovnou napíšu. Žádný zdržování. Prostě začnu psát.
Ahoj Thomasi,
ani nevím jak po tom všem začít. Řekl jsi ať se ozvu co nejdříve ale co ti mám psát si neřekl! Tak zaprvé. Nepochopila jsem proč si šel rovnou za moji mamou?!? Jakože chápeš proč zrovna za ní? Doufám, že jste teď kamarádi a tajně se na mě budete domlouvat hahaha. Za druhy, proč si šel pak za Davidsonem? Ty se s ním už bavíš? Přijde mi že si trochu přelétavý ale to už víš. Za třetí. Teď to budeme trochu intimnější. Oba víme, co se dneska stalo, no a jakože chápeš, nelibam se každý den s někým jiným, jo budu ti to nechávat sežrat další půlrok. Prostě se chci ujistit, že to pro tebe taky znamenalo to co pro mě? Myslel jsi to co jsi řekl vážně?
Teď jsem trochu Ztracená v tom co se stalo ani ne před pěti hodinami a nevím co si mám myslet.
To je asi zatím všechno, tentokrát žádám opravdu rychlou odpověď, zatím ahojj
Tvá oblíbená- Abigail Summerová

Můžu mu to takhle poslat? Potřebuju na všechno odpověď. Čekala jsem asi tak hodinu. Když jsem zavřela notebook všechny moje naděje uhasly. Beztak si to přečte až ráno. Ráno nic.
Celý den jsem čekala až odepíše ale pořád nic. Večer mi ale přišel email. Dokonce byl i od něj. Konečně. To mu to trvalo.

Moje nejmilejší Abigail,
doufám, že ti nevadí oslovení moje, protože tím polibkem jsem si tě tak trochu přivlastnil. Pořád cítím tvoje doteky na svém těle a pořád ve mě pulzuje to vzrušení kdyz si mi sundala košili. Strašně jsem doufal že napíšeš. Skoro jsem nespal. Ale když jsi napsala, najednou jsem nevěděl jestli je to reálný. Proč se vůbec ptáš jestli jsem to myslel vážně? Vím že to bude znít divne ale jediný na koho celou dobu myslím seš ty. Vzdycky jsem myslel, že to víš. Znamená to v tom případě že mi neveris? Já to chapu, máš důvody, ale na se tě budu každou chvíli snažit přemluvit že to myslím vážně. Myšlení a snění o tobě mi nikdy nebude stačit, chtěl bych tě mít u sebe a objímat tě. Mazlit tě v náručí a ukázat ti jak moc vážně to myslím. Vím, že dal zajít, zatím, nemůžeme. Proto bych ti chtěl být nablízku aspoň takhle. Až se v pondělí uvidíme dám ti na mě číslo at mi můžeš napsat normálně do zpráv a ne přes tyhle pitomý emaily. Ptala ses, proč jsem šel za tvojí mámou. Potřeboval jsem se ujistit jak se chová, zdáš se mi trochu sensitivní, až roztomile senzitivní. Tvoje máma je přesně typický rodič, moc dobře chápu že se můžeš někdy i kvůli ní trápit, takže kdyby cokoliv, jsem tu, Abby.
Za třetí Davidson. Toho bych probral až u mě budeš, pokud tedy budeš chtít. Všechno zavysi na tobě, ty seš pro mě nejdůležitější. Máš u mě místo v srdíčku, který nikdo jiný neměl, pamatuj, jak vážně to myslím. V pondělí doučování platí. Nebudu čekat dlouho...
Thomas Williams- tvůj oblíbený

Když jsem dočetla, chvíli jsem koukala na zprávu jestli to fakt psal on. Že by tak bezcitný učitel měl opravdový pocity? Těžko, tomu nevěřím. Kde se to v něm vzalo? Takže to myslí vážně? Tak strašně moc ho chci vidět, že je to až špatný. V pondělí se uvidíme, v klidu Abigail. Co se teď jako bude dít? Jedna věc je se šíleně zamilovat, druhá věc je do učitele. Už se na něj těším. Další důvod proč se těšit do školy. Hned jsem mu odepsala a potom začali zprávy proudit mezi námi po pěti minutách. Ať mi už dá to číslo, tohle je otrava. Chvíli mi povídal jaký byl ples, pak jsme se dohadovali, jak mě dostat zpátky do parlamentu a pak už je sladký věcičky na dobrou noc. Já z něj nemůžu.
Ráno jsem byla připravena už hodinu před odjezdem abych se stíhal dopravit i na intr. Snídani jsem měla doma, tak jsem se rovnou vydala do školy. Byl tam. U dveří kabinetu zrovna stala ředitelka a něco tam s ním probírala tak jsem je obešla a vydala se do třídy.
Den utíkal tak pomalu. Annie byla zvláštní. Pořád v myšlenkách, jakoby se něco stalo. Bohužel jsme to z ní nedostali. Ale ona se prořekne, toho se nebojim. Zato já jsem pořád přemýšlela, co se bude odpoledne dít. O to víc mě zabolelo když se na mě na geografii ani nekoukl. Dělá si srandu? Nejdřív mi popisuje jak mě celou zmuchluje až za ním přijdu a pak dělá že nic? Nebo jen nasadil roli? Každopádně to zjistím brzo, protože zazvonilo a já se nenápadně odklonila od skupiny a schovala se na záchodě. Když jsem vyšla, konečně jsem mohla za ním jít. Ty tři dny byly snad nejdelším v mým životě. Když jsem vešla dovnitř, musela jsem se pozastavit. Tohle jsem opravdu nečekala.