Ghost [Hyunlix]

Co teď ?

__________________________________________

DĚDIC SPOLEČNOSTI HWANG JE GAY
___________________________________________

Zhluboka jsem se nadechl a přečtu ten nadpis znovu. Nemůžu tomu uvěřit.

Hwang Hyunjin první dědic Hwang corporation má už několika týdení známost. Což by nebylo nic tak zvláštního kdyby se nejednalo o muže. Tímto mužem je studen tance Lee Yongbok Felix...

Pokračuje ve čtení. Sjedu trochu níž a uvidím tam fotku. Je zbody kdy jsem rozbil několik skleniček na Hyunjinově narozeninvé oslavě.

'Jejich pohledy neumí lhát.'

Utkví mi věta kterou použili v článku. Hned pod ní je fotka jak Hyunjina následuju ven ze sálu.
Další fotky jsou z jednoho období a to naše třetí rande. Fotka kde se líbáme a v pozadí je Jeongi, jízda autobusem a restaurace.
Jen na to vyjeveně koukám ani jsem si nevšiml že nás někdo fotí.
Sjedu zase níž a tentokrát tam jsou fotky jak jsme v obětí venku plus naše ruce s prstýnkama.

'Jako měsíc a slunce'

Utkvý mi další věta z článku. Přesně to co jsme si řekli mě znervózní.
Předposlední událostí co je zde vykreslena je narozeninová oslava paní Hwang kde první fotka je na které se líbá Hyunjin s tou holkou a já je zděšeně v pozadí sleduju, fotka jak se sklopenou hlavou odcházím pryč a následně jak za mnou Hyunjin běží.

'Vypadá to jako problémi v ráji.'

Co mě znervózní nejvíc je poslední odstavec kde jsou tak nějak v souhrnu všechny moje informace včetně toho že mám sestry ale jaká informace mě děsí nejvíc je že na tom nejsme finančně nejlépe.
Tím končí článek. Zrychlení dýchám a trochu se mi začnou třást ruce. Co budu dělat? Co budu dělat?
Hyunjin který mi celou dobu koukal přez rameno mě teď obejme kolem pasu.
,,To bude v pořádku sunshine." Řekne konejšivě a políbí mě natvář.
,,Nějak to vyřeším dobře?" Pokračuje. Povolí sevření a vyškrabe se z postele. Je rozcuchaný a už zase vypadá jak mrtvolka. I přesto dojde ke mě a podá mi ruku.
,,Teď se ale půjdeme nasnídat. Dobře?"
S úsměvem přijmu jeho ruku a nechám se vést do kuchyně.
Hyunjin začne připravovat těsto na palačinky a tak poslední hodinu neděláme nic jiného než že připravujeme snídani. Což mi vůbec nevadí protože díky tomu zapomenu na všechny problémy. Prostě jenom já a Hyunjin.

Hyunjin pov.

Jen co Felixe odvezu na intr protože zítra má hodiny. Vrátím se zpáky do společnosti. Každý na mě kouká a já se snažím dělat že je nevidím, že nevidím to jak si na mě každý ukazuje prstem a za zády mě pomlouvají.
Hrdě s hlavou vztyčenou projdu až do kanceláře kde nahlas vydechnu.
Konečně vyndám telefon z kapsy a zapnu ho. Mám několik zmeškaných hovorů od Jeongiho a taky od rodičů. Flustrovaně si prohrábnu vlasy.
Do prdele kde se stala chyba. Vždyť jsem byl opatrný.
Zvažuji komu zavolat jako prvnímu. Jeongi určitě spolu s Hanem budou uklidňovat Felixe. I když mi tvrdil že je v pohodě vůbec tak nevypadal když si ráno četl ten článek. Rodiče na mě budou nadávat tím pádem zbývá už jen jediná osoba.
Kliknu na tlačítko volat.
,,Minho?" Zeptám se hned co přestanu slyšet ten otravný vyzváněcí zvuk.
,,Hyunjine jak si na tom? Viděl jsem ten článek." Vypadme z něj strašně rychle po tom co mě uslyší.
,,Asi v pohodě." Vydechnu.,, S rodiči jsem ještě nemluvil a popravdě se toho hodně bojím."
,,Ani se ti nedivím." Minho se na chvíli odmlčí. ,,Nesnažil se ti dohodit tu holku z tý oslavy Rose se myslím jmenovala."
,,Jo." Dostanu ze sebe přiškrceně. ,,Kdyby tam nebyli ty debilní fotky mohl bych to všechno popřít ale takhle..." polknu. ,, Samozřejmě se za svůj vztah s Felixem nestydím jen jsem ho chtěl držet v ústraní. Třeba by se mu povedlo si vybudovat jméno jako idol nebo něco podobného..... chápeš?"
,, Jo..." odpoví Minho. ,,Přesně něco podobného  řeším s Jinsungem.... neslyším co říká dál. Začne mi znova vyzvánět telefon podívám se kdo mi volá.
,,Minho promiň ale tohle musím vzít. Příď pak na můj pohřeb díky." Típnu to Minhovy a vezmu matce.
,,HWANGU HYUNJINE OKAMŽITĚ PŘIJEDEŠ DOMŮ!" Řve má matka do telefonu.

<3