Mafia-HatefulLies

34.

Pohled Vasilisi

Skutečně jsme podle předpokladů dorazili na to místo. Opuštěná porodnice vypadá poměrně strašidelně a když jdeme chodbou naskakuje mi husí kůže.

Nikdy jsem nepochopila proč to tu strýc zavřel. Výborně mu to tu šlapalo, ale před necelými sedmi lety to tu opustil a vytazil někam do Evropy. Od té doby jsem o něm neslyšela. Doma jsme o něm nikdy nemluvili, ale moc dobře vím, že otce jeho odchod velmi zklamal. Byli si hrozně moc blízcí. Když se to všechno stalo bylo mi asi čtrnáct let.

Když procházíme chodbou někam dozadu je tu několik fotek na kterých poznávám strýce i otce. Otec to tu všechno sponzoroval proto se nachází na několika fotkách. Na jedné z fotek najdu i sebe. V tu dobu mi muselo být asi deset.

Zarazím se v tu chvíli kdy na jedné z fotek spatřím otce Ann. Na tváři má úsměv a společně a mým otcem drží nějaký plakát na kterém je uvedená vysoká částka peněz. Chystám se fotku dopodrobna prohlédnout, ale jeden z vojáků mě popadne za paže a odvede do vyprázdněné místnosti.

Annastasii odvedly o pár místností dál. Vypadá to tu strašidelně a nechci vědět co naposledy leželo na tom nemocničním lehátku. I přestože se snažím bránit mě tam ten nechutný debil přikurtuje.

To snad ani není možné aby zde měli něco takového. Nevypadá to jako normální pokoj který slouží k porodu.

Vypadá to jako místnost z hororu. Po tom co se chlap ujistí, že nemám šanci se hnout tak opustí místnost. K mému překvapení ji nijak nezamkne.

Několik dlouhých minut se snažím vykroutit, ale je to marné. Dojde mi síla a frustrovaně si povzdechnu. Hlavou mi běží několik myšlenek a nevím na co myslet jako první. Mám tolik nezodpovězených otázek. Tak moc ráda bych na všechny znala odpověď.

Co když Dmitrij nenašel vzkaz který jsem mu zanechala ve skladišti. Co když o tom skladišti ani nevěděli. Proč je můj otec na fotce se starým Vasiljevem? Co když se mezi nimi něco stalo a teď po letech se rozhodl, že mu to vrátí tím, že unese jeho milovanou dceru.

Co když to všechno dopadne špatně a já už nikdy neuvidím nikoho ze své rodiny.

Co když už nikdy neuvidím ty šedé nádherné oči které se mě nemůžou nabažit. Tak moc mi chybí to naše škádlení a všechny naše společné chvíle. Netuším co si řekneme až se uvidíme. Jestli se uvidíme.

Na jednu stranu je docela vtipné, že jsem byla unesena od mého původního únosce.  Dmitrij nebyl tak obyčejný únosce. Je to někdo kdo mě vzal na zmrzlinu. Zažila jsem s ním své poprvé a mám pocit, že jsem k němu chytla city. Něco co nemůžu k ničemu přirovnat, ale vím, že e je to špatné.

Doufal, že Itálie dopadne jinak. Myslel si, že si k sobě najdeme cestu, ale muselo se stát tohle. Měl několik šancí a propásl je. Nemusel čas trávit a blondýnou v pokoji, mohl být semnou. Přivítala bych ho s radostí. Sice jsem trávila spoustu času s Ann, ale já jen čekala až si na mě aspoň jednou udělá čas. Čekala jsem až zamnou přijde, ale nic.

_____________________________________________

Budu ráda za hlasy<3