Aemond tušil že minulost bude nejspíš temná. Jen sledoval Jace, nebylo mu z té kruté reality dobře ale ocenil Jaceovu upřímnost. ,,Proč mi to vlastně říkáš?" Zeptal se Aemond. ,,Protože je to správně a protože mě to mrzí. Nic z toho co se stalo jsi si nezasloužil. A když jsme byly malí, nechoval jsem se k tobě úplně nejlépe. Ani zdaleka ne tak špatně jako Aegon a Lucerys ale taky nemám čisté svědomí a už hodně let si to vyčítám." ,,A proč ti mám věřit?" Zeptal se Aemond. ,,Podívej se na své tělo, všude máš jizvy od Daemonovi dýky a biče." Odpověděl Jace na rovinu. Aemondovi došlo že má pravdu, opravdu má hodně jizev. ,,Jak jsem doopravdy přišel o oko?" Zeptal se Aemond. ,,Můj bratr Lucerys ti ho vyřízl." Přiznal Jace. ,,Schválně nebo to byla nehoda?" Zeptal se Aemond. ,,Byla to nehoda. Bylo mu pět a tobě deset. Tak nějak jsme se všichni poprali po tom co jsi získal Vhagar." Aemond přikývl a Jace zaváhal. ,,Zlobíš se na něho teď když o tom zase víš?" Aemond se na něho podíval. ,,Ne. Bylo mu pět." Odpověděl. Jace jeho odpověď mile překvapila. ,,Dobře." Odpověděl. Aemond se k němu znovu otočil. ,,Nevím co teď dělat. Myslíš že mám jen předstírat že to dál nevím a nechat to být?" Zeptal se.
ČTEŠ
Rhaenyra, Daemon & Aemond
FanfictionJeště v den Aegonovi korunovace, hned po tom co se o tom dozvěděl, Daemon unesl Aemonda a vzal ho na Dračí kámen. Aemond se stal jeho cílem protože bez něho a Vhagar zelení nemají šanci a taky je nejjednoduší dostat se k němu skrz tajné chodby. On a...
