Chapter 14

11.7K 724 36
                                    

,,Same?" zeptala jsem se ho, když jsme šli po zasněžené ulici Londýna. 

,,To je překvapení," řekl mi a tajemně se na mě usmál. Já jsem se zamračila. Takhle tajemně se choval už od chvíle, co vyšel ze sprchy. Nedalo se to vydržet. Pořád mi říkal, že se nemám na nic ptát a že je to překvapení.

,,No tak, nemrač se, prdelko. Za chvíli tam budeme," usmál se na mě a objal mě kolem pasu. 

Dále jsme pokračovali v cestě. Kolem nás procházeli lidé s obrovskými taškami. Už se blíží Vánoce, takže je pochopitelné, že nakupují dárky. Najednou jsme se zastavili u jednoho obchodu. Byla to malé knihkupectví.

,,Jsme tady," usmál se Sam a ukázal na obchod. Nechápavě jsem se na něho podívala. 

,,A co tady děláme?" zeptala jsem se ho pobaveně. On se zasmál a sáhl do kapsy od jeho černých džín. Natáhl ke mně dlaň a potom ji rozevřel. V jeho dlani ležel jeden klíč.

,,Od čeho to je?" zeptala jsem se ho a ukázala na klíč. 

,,To je klíč od naší budoucnosti. Víš, pronájmul jsem byt, tady nad tím obchodem. Není sice moc velký, ale já myslím, že nám dvěma bude stačit," odpověděl mi snad na jeden nádech. Chvíli jsem ho pozorovala, ale potom jsem se usmála a doslova jsem na něj skočila. Moje ruce byly omotané kolem jeho krku a nohy kolem pasu. Ani nevím, jak se mi to povedlo.

,,Jsi dokonalý," pošeptala jsem mu do ucha a spojila jsem naše rty do dlouhého polibku. Prošlo kolem nás několik lidí, kteří se na nás buď usmívali a nebo kroutili hlavou, co to tu vyvádíme.

,,Tak pojď, ukážu ti naše království," zamumlal do polibku a potom mě postavil na zem. Já jsem přikývla a chytla jsem ho za ruku, kterou mi nabízel. 

Do domu jsme vešli vchodem, který byl určen pro nájemníky bytu, který právě patřil nám. Nemuseli jsme tak aspoň chodit přes obchod. Vyšli jsme dlouhé točité a kamenné schody a potom jsme se zastavili u dveří, které tu byly jediné. Sam strčil klíč do zámku a otevřel. 

,,Dáma první," usmál se. Úsměv jsem mu oplatila a vešla jsem do bytu. Hned mě očarovala malá předsíňka, která v bytě byla. Sladěná byla do hnědo-béžové barvy. Hlavně tu tedy nominovala hnědá barva, která dodávala místnosti rodinnou pohodu. Stál tu malý botník a věšák. Zula jsem si boty a vešla jsem do další místnosti, kterou byl malý obývací pokoj. Byl sladěn do stejných barev. Byla tu středně velká, béžová pohovka s dvěma křesly křesly stejné barvy. Dál byla moderní kuchyň, která byla spojená s jídelnou. A nakonec jsme se ocitli v naší ložnici. Byla tu velká manželská postel, dvě skříně a jeden psací stůl. 

,,Tak co? Líbí se ti tu?" zeptal se mě Sam a zezadu mě objal kolem pasu. Já jsem začala nadšeně přikyvovat. 

,,Samozřejmě, že se mi to líbí. Je to tak dokonalý a vůbec jsem to nečekala. Jsi vážně úžasnej," řekla jsem, otočila jsme se k němu a spojila jsem naše rty do dalšího polibku. Začal se mnou hned spolupracovat a couval k posteli. Najednou jsem na ni ležela a Sam se ke mně skláněl. Naše polibky byly hned od začátku intenzivní a vášnivé. 

,,Chci tě," zašeptal najednou a svou rukou vjel pod mé tričko. 

,,A kdo ti v tom brání?" zeptala jsem se s úšklebkem. Zasmál se a potom se začal dál věnovat naší aktivitě.

_________________________

Ahoj, všichni!

Já vím, tento díl je nic moc a hlavně je krátký, což mě dost. Moc se Vám za to omlouvám. Jsem nějaká z té školy utahaná a hlavně, tento díl je ještě takový oddechový. ;)

Takže, Amy se Samem nastěhovali do nového bytu... No, vypadá to, že jakoby bylo po problémech, ale ... Více v dalším dílu. :D

Ne, můžu Vám slíbit, že od 15. části to nebude pro Amy a Sama vypadat dobře. Objeví se tu znovu Nadya a ... To bude překvapení. ;)

Mám Vás moc ráda. ♥♥♥


Winter Surprise [book 3]Nơi câu chuyện tồn tại. Hãy khám phá bây giờ