Pršelo. Jako každý den v tento týden. Už jsem se ani nedivila, že slunce nevycházelo, jako to dělávalo. A tak jsem seděla na staré lavičce v parku a sledovala louži, co se tvořila z ničeho. Dřív jsem tu nebývala sama. Ale teď už jsem. A není tu důvod dál zůstávat. Byl to jeho zvyk, ne můj. A tak jsem se zvedla a šla pryč. Pryč od něj i od jeho místa.
YOU ARE READING
Just smile, Anette. [CZ]
Teen FictionNikdy jsem neměla důvod se smát. Až si se jím stal ty. Ale potom jsi odešel. A já se vrátila do svého starého já. Protože to nepotřebovalo důvod se smát. --- /Short story/2015/
![Just smile, Anette. [CZ]](https://img.wattpad.com/cover/54120599-64-k580167.jpg)