Zase prší. Můžeš mi říct, proč tu znovu sedím? Ne, jelikož už jsi pryč. Daleko ode mě i od svého místa. To teď okupují moje špinavé tenisky i já celá. Dneska jsem na tom druhém místě a sedím na tom otřesném, zrezivělém vraku. Ale je to tvůj vrak. Proto tu jsem. Na starém vrakovišti aut. Chci to udržet aspoň trochu živé, když už se o to nestaráš ty. Pověz mi jednu věc. Chybím ti já? Chybí ti má společnost?
ČTEŠ
Just smile, Anette. [CZ]
Teen FictionNikdy jsem neměla důvod se smát. Až si se jím stal ty. Ale potom jsi odešel. A já se vrátila do svého starého já. Protože to nepotřebovalo důvod se smát. --- /Short story/2015/