Selekce

2. kapitola

Je páteční ráno a vše je tu vzhůru nohama. Prodavačky dávají slevy na televize, programátoři na program hlavních zpráv, novináři tisknou o sto šest. A to vše kvůli Selekci. Po vyčištění zubů a nanesení make-upu na mou bílou pleť, jsem si nasadila batoh a pospíchala do školy. Když jsem vešla do třídy uslyšela jsem jen hlasitý řev ,,Melissa Retsová! Zase pozdě! Já se z té tvé opožděnosti jednou zblázním! Sednout!" Nevěděla jsem co jí v tu chvíli říct . ,,Ano paní profesorko, moc se omlouvám". Sedla jsem si ke svému spolužákovi Camovi, který je chytrý jen když se mu chce. ,,Ahoj Mes, co furt poslední dobou děláš? Nevzpomenu si, kdy naposled jsem tu byl později než ty." Otočila jsem se na Cama ,,Mám teď doma hodně práce, chodím pozdě spát, do toho učení..." . ,, Mes, takhle z tebe moje princezna nebude! Nechci mít princeznu s kruhy pod očima a unavenou až do aleluja." ,,Came! Já nebudu tvoje princezna za žádných okolností! Nemiluju tě a občas mi lezeš i na nervy!" nevěděla jsem co říkám... . Cam ztichnul, otočil se a začal se učit. Naopak já jsem přemýšlela, co jsem ti vlastně vypustila z mojí pusy. Chtěla jsem v tu chvíli posunout čas do minulosti. S Camem jsme kamarádi od školky a nikdy jsme se spolu nehádali. Tohle bylo pro mě velké sousto. Po hodině jsem si došla na záchody, abych si upravila můj rozteklý make-up, kvůli slzám. Skoro celou hodinu jsem probrečela, Cam se na mě ani neotočil. Bylo mi úzko. Po skončení školy jsem utíkala domů rychlostí geparda. Čekaly nás zprávy a rozhodnutí, kdo pojede na zámek! Večer jsme si s Angie a mámou sedli na pohovky, každá jsme si vzali chleba s marmeládou a začali jíst. ,, Dobrý den milý obyvatelé naší krásné země Werru! Doufám, že všichni se těšíte na vyhlášení těch 20 nejkrásnějších dívek z celé naší země! Můžeme jít na to? Prosím, přivítejte krále Clarsona a královnu Emu!" . V té chvíli jsem se soustředila pouze na královnu a její ladné pohyby. Její chůze byla jak baletka na podlaze. Opravdu krásná, myslím, že si král nemohl vybrat lepší manželku než byla právě ona. ,,A teď prosím přivítejte s velkou ctí našeho prince Williama!,, Nikdy jsem ho neviděla ale v televizi vypadal strašně namachrovaně. Tmavě modré oči, blonďaté vlasy a krásně ladící sako s kravatou. ,,Dobrý den princi,, řekl a poklonil se. ,,I Vám dobrý Jerande a všem našim občanům". Jen co to dopověděl si sednul na královské trůny a usmíval se na kameru. Nevypadal zas tak špatně. ,,Dnes jsme se tu sešli, abychom vybrali 20 nejhezčích dívek v naší Werru a následně vyzkoušeli, zda se hodí na princeznu. Na obrazovkách se Vám ukážou fotky vybraných kandidátek a já budu číst jména, tak prosím dobré poslouchejte, nebudu to opakovat" řekl Jerand a začal číst jména holek ,, Eline Redrová, Adele Derbová, Redricka Zostenová, Melissa Retrová .... " Dál jsem již nevnímala. Oni mě fakt vybrali? ,, Mes! Oni tě vybrali, vybrali, vybrali! Ty budeš ta princezna, já to vím!" ,,Jsem na tebe velmi pyšná Mes, kolikrát se poštěstí mít tak krásnou dceru, která se navíc zařadí do 20 nejkrásnějších slečen z celé Werru? Mám tě ráda zlato" odpověděla máma a políbila mě na čelo. Sedla jsem si zpět na gauč a poslouchala dál. ,,Tímto žádáme tyto dívky, aby ve svých domech uvítali a na pár dní ubytovali služebnictvo, které Vás následně přiveze až k nám. Děkujeme za shlédnutí a s přáním pěkného večera, Jerrad Hamilton."
Nemohla jsem uvěřit tomu, že mě fakt vybrali. Ale nedocházelo mi, proč k nám přijede i služebnictvo. Asi máme špatnou výchovu. Nó uvidíme. Zatím si lehnu a prospím se, ať zítra stihnu školu v čas.