Selekce

13. kapitola

Byla to žena. Tmavě vlasy, mega hubená a mířila přímo ke mě. Přisedla. Jasně, kdo jiný to mohl být než
,,Ahoj Melliso!" řekla.
,,Nazdar Kataríno." odpověděla jsem.
,,Jak se máš?" zeptala se.
,,Fajn.."
,,Mluvila jsem s princem. Říkal, že jste spolu mluvili. "
,,A co jako?" zeptala jsem se nevrlým tónem.
,,Nic, já jen, že tě na obědě minul. Viděla jsem to."
,,Do toho ti nic není!"
,,Vy se scházíte?"
,,Ne!" zalhala jsem.
,,Nekecej.."
,,Nekecám a odejdi!"
,,Neodejdu." prohlásila.
,,Když né ty, tak já ano." Sebrala jsem se a odešla do mé komnaty. Teď mě dodělala. Zřejmě žárlí. Nebo snad něco jiného? Do komnaty jsem se sotva doplazila. Bylo mi hrozně. V komnatě jsem si sedla k psacímu stolu a ke mě přišla Eiw. Snažila se mi zlepšit náladu, ale marně.
,,Mes, donesly se k tobě nějaké drby?" zeptala se Eiw.
,,Podle toho jaké myslíš."
,,Mno... Ohledně mě."
,,Ty si něco provedla?"
,,Jak vidím, tak se asi nedonesly. Nechci se o tom bavit."
,,Dnes si vezmi padla, dojdi si udělat horkou koupel a uklidni se. " usmála jsem se.
,,Ne to nemůžu."
,,Ale můžeš, přikazuji ti to."
,,Dobrá, ale počká to. Teď tě musím připravit na dnešní večeři. Prý Vás čeká nějaký program."
,,Jaký? Víš toho víc než já sama."
,,Nojono." uchechtla se ,,mohou být na dnešní večeři tyto šaty?" a ukázala na růžové.
,,Samozřejmě." Po namake-upování jsem se rozhodla vyjít ven. Šla jsem pomalu a jistě. Furt mi totiž není nejlépe. Při otevření dveří se na mě všechny dívky podívali, jakoby mě chtěli zavraždit. Král s královnou se usmáli a princ jen na mě mrkl. Sedla jsem si na místo, kde jsem seděla minule. Podávala se pečená kachna a bramborová kaše. Lahůdka!
,,Krásný večer dámy." oznámil král. ,,jelikož už vidím, že řada z Vás už má prázdné talíře, poprosíme Vás, aby jste se přesunuli do vedlejší místnosti."
Dívky se zvedli, a já tam zůstala zase jediná s mojí obrovskou porcí. Královna se na mě koutkem oka podívala, a poté něco pošeptala princovi do ucha. Ten se ihned zved a přispechal ke mě.
,,Nenech se rušit." oznámil.
,,Dí-kvy..." oznámila jsem s plnou pusou. On se pouze zasmál.
,,Napadlo mě, zda se nechceš zítra zase sejít."
,,Já nevím Willy. Máš tu dalších x holek... Měl by jsi je poznat tak, jako já tebe."
,,Máš pravdu, ale já se chci s tebou sejít, i když to dnes nedopadlo tak, jak mělo." odpověděl smutně a otočil spodní ret.
,,No dobře, když jinak nedáš."
,,Super!" vykřikl ,,Tak ve dvě budu čekat před tvým pokojem." mrkl na mě.
,,Jojo, ale už bychom měli jít do vedlejší místnosti."
,,Tak jdeme?" optal se a pomohl mi vstát. Vzal mě za ruku a společně jsme odešli na program do jiné místnosti. Program byl docela zábavný. Byla to hra ,,Kdo je kdo?,, takže jsme se u toho dost nasmáli. Já jsem měla na čele papírek se slovem - Kuře - a uhodla jsem to poslední. Neumím hrát hry, a hlavně nejsem ten typ, co musí furt vyhrávat. Samozřejmě vyhrála Katarína, a jako její odměna bylo objetí od prince. Nemohla jsem se na to dívat, ale nedalo mi to. Oba se k sobě přimáčkli, že si málem dali pusu. Katarína se ale po mě ohlédla hnusným pohledem, který měl znázorňovat ,,Ha, závidíš co?" ... Ono je to asi pravda. Byla jsem do prince fakt mega zamilovaná a když vidím, že se objímá s někým jiným, láme mi to srdce. Dále jen se na to nemohla dívat. Sedla jsem si ke stolu, vzala papír a tužku a napsala dopis princovi. ,,Ahoj Willy, odešla jsem, ale zítřek platí. Tvá Mes." Hotovo a předala jsem to číšníku, který okolo mě prošel a řekla ať to dá princi. Já utekla do své komnaty a usnula dřív, než by někdo řekl švec.