Texting//LarryCZ

17.

*Louisův pohled*

Šel jsem ze školy domů. Harry měl ještě hodinu, tak jsme se domluvili, že počkám u něj. Půjčil jsem si jeho počítač a pustil jsem si Pána prstenů. V půlce filmu do pokoje vtrhl Harry. Stopl jsem film a usmál jsem se na něj. Neusmál se na mě.

"Děje se něco?" zeptal jsem se starostlivě a objal jsem ho.

"Ne." odsekl a odstrčil mě. Překvapeně jsem se na něj podíval. Stál a koukal se mi do očí. Vypadal naštvaně, ale když se mnou nechce mluvit nemusí... Neřešil jsem ho a odešel jsem ven. Najednou se tam objevili ti chlapi co mě znásilnili a zatáhli mě do nějaké uličky. Jeden z nich s někým telefonoval. Já se jen zoufale snažil vytrhnout ze sevření těch dvou namakaných mužů. Po chvilce přišel Harry. Zaradoval jsem se. Moje záchrana.

"Nechte ho." řekl Harry, chytl mě a ostatní odešli. Usmál jsem se.

"Jsem tak rád, že tu jsi." řekl jsem a snažil jsem se Harryho obejmout. On mě mlčky přirazil zády na zeď. Netušil jsem co dělá. "H-Harry?" zašeptal jsem zoufale a na tváři mi přistála facka. Zavřel jsem oči.

"Budeš držet hubu." zavrčel vztekle. Tohle není můj Harry. Vím to. Vypadá jako Harry, ale můj Harry by to nikdy neudělal. "Mezi námi je konec." řekl hnusně. "Nemůžu s tebou být. Hnusíš se mi." rozplakal jsem se. Chtěl jsem zpátky mého starého Harryho. Toho, který o mě stál za všech okolností.

"Loui?" ozvalo se odnikud. To byl můj Harry. Tenhle hluboký, ale přesto starostlivý hlas.

"Harry?" ozval jsem se opatrně. "Co se děje? Nerozumím tomu." zašeptal jsem zoufale.

"Louisi, jsi v pořádku?" ozval se jeho hlas znovu. Bylo to, jakoby šel odnikud a odevšud.

"Kde jsi?" zašeptal jsem zoufale, zavřel jsem oči a sesunul jsem se k zemi. Nechtěl jsem se dívat na zlého Harryho. Asi si to jen namlouvám. 'Hodný Harry' neexistuje. Harry je jen jeden a jen si se mnou hrál. Možná jsem jen nechtěl vidět jaký je. Chtěl jsem věřit, že se změnil. Tak jsem prostě seděl se zavřenýma očima a čekal, až Harry odejde. Nic se nedělo... Otevřel jsem oči a Harry stál stále přede mnou a se škodolibým úšklebkem mě sledoval. Jeho pohled se mi nelíbil. Vypadalo to, že si užívá to, jak mě zlomil.

"Kde je ten Harry, kterého jsem miloval?" zeptal jsem se tiše a spojil jsem s Harrym pohled.

"Nikdy neexistoval." řekl se ledovým klidem a odešel. Nechápal jsem, co se dělo. Ještě včera byl Harry světlo ve tmě. Byl jako můj záchranný člun, ale teď mě klidně nechal potopit... Proč? Miloval mě někdy? Vrátili se ti muži, jejichž tváře budu mít vryté do paměti po zbytek mého života. Přistoupili ke mě a začali do mě kopat.

"Harry."zakřičel jsem a pak jsem si uvědomil, že můj hodný Harry neexistuje. Je tu jen ten, který o mě už nestojí a nikdy nebude. Zoufale jsem zavřel oči a poddal jsem se bolesti, která procházela celým mým tělem. Začal jsem se propadat do tmy. Bylo to jako bych letěl uprostřed ničeho. Nic jsem necítil. Jen prázdno. V dálce jsem zahlédl postavu. Přibližovala se a já poznal Harryho. Najednou se zastavil. Zoufale jsem se snažil dostat blíž k němu, ale nešlo to. Z plných plic jsem volal jeho jméno, ale i to bylo zbytečné. Nereagoval.

"Loui, jsi v pořádku?" zeptal se důvěrně známý hlas a já otevřel oči.

*Konec Louisova pohledu*

Louis se probudil a první co viděl byla zelná očka, která si ho starostlivě prohlížela. Nechápavě se rozhlédl. Byl ve svém pokoji. Ve své posteli spolu s Harrym.

"Co tu dělám?" zeptal se zmateně.

"Tady bydlíš?" zasmál se Harry. Louis po něm hodil vražedný pohled.

"Co jsi mi udělal?" zeptal se podezřívavě Louis.

"Nic." odpověděl zmatený Harry.

"Tak vypadni." řekl zle Louis a ukázal na dveře.

"Loui. Lásko, měl jsi zlý sen." řekl mírně Harry. Louis zmateně zamrkal. Harry se pousmál. Louis se rozplakal a skočil Harrymu kolem krku.

"Promiň. Rozešel ses se mnoul... A dal jsi mi facku." řekl mezi vzlyky. Harry ho odtáhl tak, aby mu viděl do očí. Pohladil ho po tváři.

"Tebe bych nikdy neuhodil." řekl a usmál se. Louis mu úsměv oplatil a vytáhl se na špičky a jemně Harryho políbil. Harry ho chytl za ruce. "Miluju tě." zašeptal Harry.

"Já tebe taky." usmál se Louis.

****

Tadáá... Další díl :D Máte radost? Doufám, že ano, protože větší blábol jsem v životě nenapsala :'D