1.díl

539 24 11
                                    



Nesnáším pondělí.Jeto ten nejdebilnější den na světě.Začátek pekelného týdne a pokračování mého děsného života.

Jo jasně jsem sice nechutně bohatá holka,ale když je člověk plnoštíhlí,má hnědé vlasy s modrými pruhy,hnědé oči a specifický smysl pro humor,který většina lidí nechápe,tak je to blbé. Mé jméno je Maya Thompson. Je mi 18 let a žiju na kraji Londýna. Mí rodiče jsou podnikatelé.

Máma vlastní svou vlastní modní značkuLuxur (jsou to jen samé voňavky a sem tam nějaký šperk) a táta má vlastní firmu s auty.

Já jsem jedináček,protože naši nechtěly mít děti.Neměly na to čas,jelikož si budovaly karieru,pak se stala ale"nehoda" a na světě jsem byla já.A naši i když dítě teda nechtěly tak si mě nechaly a vychovávaly mě. Teda jak se bere ta výchova. Většinou mě vychovávala chůva,ale později už se snažily aji máma a táta.Měly výčitky svědomí,z toho, že se o mě dostatečně nestarají,tak mi začaly kupovat různé dárky a chodily jsme na různé výlety a procházky. Stejně mi to ale nestačí,protože jsou skoro pořád pryč a já je nevidím a hrozně mi chybí.Jako omluvu dostávám teda různá překvapení z jejich cest.Ale byla bych radši za aspoň jeden celý den strávený s nimi než za jejich dary.

Cítila jsem se hrozně sama a opuštěně a jak to tak bývá,tak se můj nejlepší kamarád stal počítač a můj kocour Bublina.(je to taková ta modrá anglická kočka).Jednou jsem takhle serfovala na netu a narazila jsem na Ně. Lásku a smysl mého života. One direction. A hlavně na Nialla Horana.

Koukala jsem se na všechny díly X-factoru a posílala jsem jim hlasy,chtěla jsem aby vyhrály,proto mě dost zklamalo,když skončily na 3. místě.

Nevěsila jsem ale hlavu a pokračovala jsem dál v jejich podporování,různýma likama na twittru,psaním různých zpráv a pod.a je to už 5let co jsem jejich faninka.

Mám všechna jejich cédéčka,různé plakáty,trička dokonce i hrníčky na každém jsou zvlášť a pak jeden, ze kterého piju každé ráno kávu nebo čaj a na něm jsou společně.

Mám s nimi hodně věcí a to i díky mámě,protože ona mi většinu věcína koupila. Nejsem zrovna člověk co by rozhazoval kde se dá,ale co se týče kluků,utrácím kde můžu abych měla různé věci na kterých jsou oni.

Bohužel za to jaká jsem a koho ráda poslouchám jsem ve škole šikanována. A to nechápu.Je přece jedno koho člověkposlouchá,nebo jak vypadá hlavní je jak se chová.To ale asi bohužel neplatí na této škole.

A vzhledem k tomu,že je dneska pondělí musím do školy. Tak tedy vstanu,obléknu si černé triko s anglickou vlajkou,černé skiny džíny,modrou mikinu a modré vansky .Do uší si dám bílé náušnice,které mi ladí s lakem na nehty,lehce se namaluju,vezmu si batoh a jdu dolů do kuchyně se nasnídat.

" Ahoj Leslie,jak se dneska máš?"zeptám se naší hospodyně a připravím si snídani. Jen jogurt s vločkama a čaj. Kávu si pro tentokrát uvařím s sebou do termosky(samozřejmě s potiskem One direction). Ráda si vše chystám sama,nemám ráda když mě někdo obsluhuje,cítím se pak divně.

"Ahoj Mayo mám se dobře a jak ses vyspala ty?" zeptá se mě na oplátku a pohladí mě po zádech.

"celkem se to dalo,díky,Dneska přijdu ze školy ve 2hodiny."oznámím ji a dojím svou snídani a jdu si vyčistit zuby. Jakmile jsem už hotová,rozloučím se s Leslie a jedu svým autem do školy.

Mám jen černého brouka,na kterého jsem si našetřila,ale táta mi chce koupit k 20.narozeninám nějaké lepší auto.Pořád básní o Langer roverovy,ale já mám ráda malá auta,podle mě jsou více praktická.

Jakmile zaparkuji před školou,vystoupím s auta, zamknu ho a jdu rovnou do třídy.Rychle zapadnu do poslední lavice u okna a snažím se dělat neviditelnou.Bohužel se mi to nepovede.

"Ale ale Thompson už dorazila,tak co ty bečko jedna,jak ses

dneska vyspala?" zeptá se mě Derek. Boss celé jeho party,která mě šikanuje.Je dost bohatý,ale tady se nehledí na to jak moc jste bohatí,ale na to jak vypadáte a já bohužel nezapadám do jejich požadavků.

Ignoruju je a koukám se z okna. Už proti nim nic nedělám,jsem na to moc slabá. A stejně mě jen slovně napadají,tak proč se zbytečně bránit?

"A hele rodiče jí ještě nezaplatily liposukci,tak jí ten tuk zacpal uši" směje se Drewi s Derekem a zbytkem jeho party. Nechápu jak se mi mohly líbit v prváku. Myslím ale že jsem za ty 4 roky co je znám s toho vyrostla.Jo jo počítáte správně,letos maturuju a mám s toho nervy jak blázen.Sice na to mám ještě 8 měsíců,ale prostě ten strach tady je.

Protočím nad nimi očima a kašlu na ně.

Zazvoní a všichni si jdou sednout na své místo,protože se zvoněním přišla i naše profesorka Angličtiny.

Po náročném dni,kdy jsem poslouchala samé pošklebky a nadávky jedu domů,kde se v klidu naobědvám a jdu do svého pokoje a serfuju po netu.

Večer mě ale zavolají dolů rodiče,že mi chtějí něco ukázat.

Seběhla jsem tedy schody dolů a šla rovnou do obýváku kde mě čekal ten největší šok na světě.

Niallův pohled:

Do čeho jsem se to nechal zase namočit? Ptám se sám sebe,když si balím věci do batohu.

Kluci mě totiž přihlásily dojedné aukce, ve které jsem byl výhra já.Bylo to ale na dobrou věc.

Byla to totiž aukce,která podporuje boj proti týrání žen a ten kdo dal nejvíce peněz,vyhrál mě na celý týden.No moc jsem se na to netěšil,ale doufal jsem,že když výherci byly naši fanoušci a jejich dcera naše faninka tak to bude v pohodě. Jen jsem se modlil,aby naše malá faninka nebyla takový fanatik jako některé jiné holky.

Mám naše faninky opravdu moc rád,dal bych pro ně život,ale některých se až bojím.Třeba té která hodila po Harrym plechovku redbulla,nebo těch ukřičených a plakajících co nás v jednom kuse stolkujou. To je až celkem strašidelné. Tak doufám že právě za jednou z nic nemířím.

Jakmile jsem si dobalil své věci,nasedl jsem do svého auta a jel na místo,kde jsem měl celý týden bydlet.

Dorazil jsem k domu č. 25 a už mě čekaly Pan a Paní Thompsonovy.

Byly to moc milí lidé a skvěle se s nimi povídalo,tak jsem doufal,že taková bude i jejich dcera Maya.(Maja)

Pozvali mě do domu a zavedli mě rovnou do obýváku. Zatím co jsem viděl,to tady vypadalo nádherně.Jako v nějakém zámku.

"Mayo pojď dolů,musíme ti něco ukázat"zavolala paní Thompson,Lily jak se mi později představila a usmála se.Trochu jsem znervozněl.

Slyšel jsem tiché dupání po schodech a pak uviděl ty nejvíce hnědé oči na světě.

Do obýváku vešla dívka s dlouhými hnědomodrými vlasy,zaoblenou postavou,hnědýma očima a nádhernými růžovými rty.

"Ahoj Mayo"řeknu a usměju se na ni.

Maya jen vyvalí oči a vydechne tiché "Pane bože"

Aukce/ Niall HoranΌπου ζουν οι ιστορίες. Ανακάλυψε τώρα