s m o k e r :: hood

T h i r d c i g a r e t t e s

Chlapec v uplém šedém triku, rýsujíc se pod ním jeho svaly a s neodolatelným úsměvem, pro který by každá dívka zabíjela, se vydal svými pomalými kroky do školní knihovny.

Měl tam své utulné místo,ke kterému se nikdo nesměl přiblížit. A také tak bylo.

Byl to starý stůl s židlemi podel jeho čtvercového tvaru, schovávajíc se za regály s knihami, které nikdo nikdy nečetl. Ani Calum.

Byl tam z jediného důvodu. Klid. Nikde okolo sebe neměl žádný rozruch. Miloval ticho, kterého se mu moc nedostávalo.

Ticho miloval stejně tak, jako cigarety.

Usadil se na židli, do které se ponořil jak nejvíce to šlo a jen tak se v tichu upíjel a rozhlížel kolem sebe.

Měl čas si srovnat myšlenky.

Jenže z černo-bílých myšlenek ho vytrhly knihy, padající z regálů na zem.

Zvědavě a taky trochu podrážděně se zvedl a odešel zjistit příčinu ruchu.

Uviděl dívku, která do něj na školní chodbě omylem vrazila.

Jen se pobaveně usmál a sledoval jak všechny ty knihy dívka sbírá ze země.

"Maléry máš v kapse, že?"