s m o k e r :: hood

s i x t h c i g a r e t t e s

Chlapec s havraníma vlasama, nastoupil do svého drahého vozu, ve kterém se alespoň zahřál. Nesnášel déšť.

Povzdechl si, zapl topení a soustředíc se nastartoval motor.

Miloval ten zvuk motoru, od jeho drahého auta, mezi tím co se jeho spolužáci vozili v něčem, co se málem rozpadalo.

Jel podél okraje silnice pomalým tempem.

Už jednou se vyboural díky nepozornosti a dešti. Nehodlal to zažít znovu.

Všiml si 'proti-cigaretové' dívky z knihovny. Dokud nebude znát její jméno, tahle přezdívka pro ni byla ideální.

Šla po chodníku, celá zmoklá.

Pokroutil hlavou, stáhl okénko a zpomalil, aby se vyrovnal s jejím krokem.

"Nechceš svézt?", zasmál se. Velmi se touhle situací bavil.

"Raději to dojdu pěšky, než jet v autě s tebou", zamrmlala naštvaně.

"Nemyslím si, že bys měla sebou masážní sedadla a topení", zazubil se. Tenhle boj vyhrál.

Nasedla do vyhřátého vozu, připásala se a mlčky sledovala cestu.

Věděl jak moc ji to vadí.

Z kapsy si vytáhl šestou cigaretu, skousl ji zuby a zapálil si ji.

"Jak můžeš?!", zamračila se.

"Moje auto, moje pravidla babe" ..