BAD BOY? (Yaoi)

27. kapitola

Ahojte, tak tu máme další kapitolku, která snad trochu objasní předchozí kapči. Trochu. :D Tak doufám, že se bude líbit a... jen chci říct, že konec této povídky se nezastavitelně blíží XD Na obrázku Ren. :)

Přijeli jsme před obří vilu. Otec se musel znovu stěhovat...

,,Tak, jsme tady. Chovej se slušně."

,,Jako proč?" odsekl jsem.

,,Protože ti to říkám."

Už jsem na to ani nereagoval. Jen jsem ho následoval do domu. A díky jeho skvělému řidičovi, jsem ani nemusel brát kufry.

,,Už jste tady, miláčku?" ozval se pisklavý ženský hlas. Za dveřmi jsem zahlédl menší brunetku. Neříkejte mi, že...

,,Kano, jsme doma." Zavrněl otec.

,,A... ty musíš být Yuzo, že?" usmála se na mě. Pardon paní, ale myslíte si, že se na mě usměješ a já roztaju nebo co? Neměl jsem náladu na přetvařování. Vlastně vůbec na nic.

,,Noo dobře. Tak ti u večeře můžu představit Rena a Tami."

,,Nemám hlad. Můžu jít prosím jen do svého pokoje?" odsekl jsem.

,,Víš, on tvůj pokoj, už..."

,,Co je s ním?!" vykřikl jsem.

,,Teď tam bydlí Ren a... tak budete muset bydlet spolu. Ale neboj, tvoje půlka pokoje je už připravená."

,,Děti, večeře!" zavolala Kana."

Ze schodů jsem zaslechl kroky. Na nic jsem nečekal a vrhl se po schodišti do svého pokoje. Proletěl jsem kolem malé holky a kluk, který asi chtěl něco říct, ale nestihl to.

Zabouchnul jsem za sebou dveře a plácnul sebou do postele. Konečně můžu být chvíli sám.

Jenže... netrvalo dlouho a do pokoje se dovalil ten ,,Ren".

Nic neříkal, jen přecházel po pokoji. A pak... posadil se ke mně na postel.

,,Co si myslíš, že děláš debile?!" vyjel jsem po něm.

,,Klid, ještě jsem nic neřekl a ty na mě hned ječíš."

,,Stačí, že tu oxiduješ! A... neřekl, ale udělal."

,,Myslíš to, že je moje máma s tvým tátou nebo to, že jsem si přisedl?"

,,Obojí."

,,To seš tak rozmazlenej nebo co? Chtěl jsem se jen představit a-"

,,A co když jsem?! Nic o mě nevíš! Pro tvojí informaci, nejsem tady dobrovolně."

,,Jo, tak to už mi asi došlo. Tak mi něco o sobě řekni."

,,Ne!"

,,Nebuď netykavka." Povalil mě na postel a začal lechtat. Ztuhle jsem ležel a udělal ublížený výraz. Do očí se mi hrnuly slzy.

,,Co je? Udělal jsem ti něco? Bolí tě něco?" začal panicky těkat z jednoho místa na druhé. Panicky mi zvednul tričko, což mi připadalo... trochu, úchylný.

,,Přestaň, perverzáku."

,,Co? Komu říkáš perverzáku? Jen jsem tě lechtal a ty se tu rozbulíš, tak jsem se chtěl kouknout, jestli ti něco-"

,,Tomu bys nerozuměl. A už na mě víckrát nešahej."

,,Ha? Proč? To jsi nějak nemocnej? Co když na tebe šáhnu, no? Řekneš to tátovi nebo co?"

,,Můj přítel ti rozbije hubu." Vyprskl jsem po něm. Už jsem to nemohl vydržet. Pořád kecák nějaký kraviny.

Vykulil na mě oči a chvíli mlčel.

,,Ty máš..."

,,Máš s tím problém? Jestli jo, tak táhle je tvoje půlka pokoje a ještě lépe, dveře támhle. Byl to můj pokoj, je a bude, takže, jedinej, kdo se od suď bude pakovat, jsi ty." Hájil jsem si své.

,,Wow, zpomal maličkej. Nic takového jsem neřekl. Mě to nijak nevadí. Taky jsem jednou chodil s klukem, ale... tak nějak to nebylo pro mě."

,,Ty?"

,,Jo. Ale zjistil jsem, že bych opravdu nemohl..." nervózně se podrbal ve vlasech.

Naklonil jsem zvídavě hlavu na stranu.

,,Mimo to, teď chodím s fajn holkou, takže se-"

,,Já nic neříkám. Nemusíš to obhajovat, zase tak blbej nejsem."

,,Jo, to promiň." Zasmál se.

,,Víš, tvůj táta se nedávno kvůli něčemu naštval. Vypadalo to, že kvůli tomu, že pořád střídáš holky nebo tak, ale... teď už rozumím." Usmál se.

,,Co tím chceš říct?"

,,No, sledoval tě."

,,Cože?!"

,,Tys o tom nevěděl? Ops. No jasně, že ne. Promiň."

,,Neomlouvej se. Jen mi řekni vše, co víš." Tohle tátovi nedaruju. Nenávidím ho ještě víc, tedy pokud to jde.

!=n\\.bQo:F