Spojeni s drakem

Nový svět?!

,,Amiro! Amiro vstávej!" Slyšela jsem hlas June. Pomalu se posadím a protřu si oči.

,,Pojď se na něco podívat...." Podala mi ruku. Vylezu z auta, od kterého mám nejspíš tak ztuhlý krk, a následuji ji neznámou krajinou.

Řeka.....

Les......

Voda šuměla a smrky, břízy, borovice a bůh ví jaké další dřeviny ševelily podivnou píseň.

,,Počkat! Kde je Saf?" Ohlédnu se.

,,Kam myslíš, že tě vedu?" Podívala se June do dálky a ukázala prstem do koruny stromů.

,,Tamhle!" Zašeptala. Projedu pohledem listí. Saf! Ladně se proplétala mezi větvemi a vypadalo to, jako by něco chytala.

,,Co to dělá?" Špitnu.

,,Loví." V koruně se mihla hnědá chlupatá skvrna. Veverka. Vybledle červené dráče se po ní s vervou vrhalo nadšeně pištělo.

,,Jak ji hodlá chytit?" Zeptala se June.

,,Jak to mám vědět?" Podívám se na ni.

,,Já myslela, že už jste propojené."

,,Cože? Propojené?"

,,Spojení s drakem představuje pouto mezi osobou a bájným tvorem. Něco jako matka a dítě. Draci si ho většinou vytvoří po narození. Že se s tebou spojil poznáš podle toho, že se ti na lopatce objeví kousek dračí hlavy. Nejdřív to bývá oko a později se tetování" -při tom slově naznačila prsty uvozovky- ,,rozšiřuje, dokud nenabije skutečnou podobu hlavy tvého svěřence."

,,A co se stane, když se vytvoří celé?" Sleduji se zájmem Saf.

,,Spojení je plnohodnotné. Drak ti tedy stoprocentně důvěřuje a ví, že ty jemu. A také získáte zvláštní schopnosti."

,,Jaké schopnosti?"

,,To nikdo neví. Draka u nás nikdo nevlastní."

,,Jak spojení vzniká?"

,,Saf....Jmenuje se tak, že?" Pokývám hlavou.

,,Musí si tě zvolit. Zatím si tebou, jakožto chovatelem, není jistá."

,,A co ta komunikace?"

,,Někdy se ti může povést s tvým mazlíčkem promluvit, pokud jste propojené." Zničehonic Saf slezla dolů ze stromu. V tlamě svírala bezvládné tělo veverky, které bylo stejně velké jako ona. Položila přede mě svoji kořist.

,,Je to lovec." Usmála se June. Saf párkrát rozpustile mrkla, jako by jí kompliment opravdu potěšil.

,,Je to dárek.... Chce, aby jsi to snědla."

,,Cože?!" Vyhrknu a dřepnu si. Dráče si sedlo na zadní tlapky a vystavovalo křídla letnímu slunci. Ostýchavě si mrtvolu vezmu a přiložím si ji k ústům. Saf povzbudivě zavrtěla ocasem. Kam si mám kousnout? Postavím se. Doprostřed? Do hlavy? Do ocasu? Červené dráče mi zaťalo drápy do holé kůže, až jsem sykla, a začalo lézt nahoru. Přelezlo na rameno a střídavě tikalo očima ze mě na veverku. Najednou vyšlehlo plamen a já to upustila na zem. Zvířátko se tam přiškvařené válelo v zelené trávě.

,,Upekla ti snídani!" Zakřenila se June. Kleknu si a pomalu na veverku sáhnu. Akorát. Dám si ji blíž k obličeji. Saf zašvitořila a přitulila se mi k tváři. Váhavě si kousnu do zad a kousek odtrhnu. Chvilku jsem ho jen tak povalovala na jazyku a nakonec polkla. Nebylo to tak špatné. S tím, co bylo za jídlo v sirotčinci, se to nedalo srovnávat. Jediné, co se tomu dalo vytknout byly chlupy. Hodně chlupů! Znovu si kousnu. Saf si toužebně olízla tlamičku svým hadím jazykem.