Dívka jménem Goo Sung se přestěhuje do Koree, přesně do Seoulu kde potká dva kluky Jimina a Jeona. Po tom co se seznámí se začnou dít ty nejrůznější věci.
Ležela jsem na posteli od Jeona. "Goo pustím ti naši tvorbu jo?" přikývla jsem. "Je to Lost." nádherná písnička. Každé slovo jsem prožívala. V polovině jsem dokonce zpívala refrén. "Máš dobrý hlas." z ničeho nic se Jeon objevil ve dveřích s úsměvem na tváří. Posadila jsem se. "Blbče." ještě víc se usmál. "Jsem polichocen." řekl to jako největší pán světa díky čemu jsme oba v ten moment vyprskli smíchy. Ještě další půl hodiny jsme dělali kraviny. "Goo nech těch ksichtů nebo tu oba umřeme smíchy." sotva to dopověděl už jsem dělala další ksicht. Seděli jsme na zemi. Jeon vytáhl telefón a začal vše natáčet. Vzala jsem mu ho a začala teď natáčet já. Oba jsme smíchy doslova brečeli.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vypla jsem kameru a položila telefon bokem. Nečekal to. Objala jsem ho. Byl to jediný člověk, kterému jsem mohla, opravdu, teď věřit. "Goo děje se něco?" odtáhla jsem se od něho. V jeho tváří byl jak smutek tak i radost. "Ne Jeonku, nic." vlepila jsem mu pusu na líčko. Krapet zčervenal. Vstala jsem a podala jsem mu ruku na náznak pomoci. Odmítl a vstal sám. "Už půjdu spát." obejmul mě. "Dobrou Goo." "Dobrou Jeonku." usmála jsem se na něho a převlékla jsem se do pyžama. Odkryla jsem modrou peřinu a vklouzla pod ní. Byla úžasně měkoučká. Asi po deseti minutách se Jeon koukl jestli spím. Pak přivřel dveře. "Ahoj Hope." "Čau. Jsi tu sám?" "Ne. Buď potichu v pokoji spí Goo." "Nejela ona náhodou domů?" "Jop ke mě. Pojď si sednout proberem to. Jo a před Jiminem a ostatními mlč." "Dík. Jo budu bracho, ale Jimin je celej špatnej z toho." "Proč? Ja myslel, že spal se Sarang." "Ne to ne ona jim pomáhala s choreografií a vymyslela i pár luxusních kroků." "Jo tak to jsem nevěděl. Tak proč se objimali?" "Abych pravdu řekl nevím to neřekli." "Tak a teď mi řekni co potřebuješ." "Bracho..... Jak to jen říct....... No já se zabouchl." "Do koho?" "No..... Do Sarang." "Bracho víš, že jí si hlídá Monster." "Vím vím. Jenže prostě se stalo a já nevím co teď." začal mi zvonit mobil. Okamžitě jsem zavřela oči a dělala, že spím. Jeon vešel dovnitř. Vzal mobil. "Sarang." příjmul hovor. "Ahoj..... S Goo jsem teď u mojí babi.....jo pojede od ní domů.....teď spí.......jop všechno ji to řeknu až se vzbudí.....pozdravuj je a držte se......pa." zavěsil, mobil mi položil na postel i se vzkazem a odešel za Hopem. "Hope, Jimin se stratil." Další dílek je tu! Doufám, že se líbil. Vaše Anekoo <3
