Já jsem slavná,on je slavný[Marcus&Martinus] *DOKONČENO*

Kapitola 6

Ráno jsem se probudila poměrně brzo. Jessie ještě spala, tak jsem volný čas využila k umytí hlavy a k ostatní, pro holku užitečným věcem.

O půl osmé byla už vzhůru i Jessie, a tak jsme se začaly chystat. Dneska jsme měly na celý den domluvenou společnost Marcuse a Martinuse.

Jessie na sebe hodila růžové tričko na ramínka, džínové kraťasy a pár módních doplňků. Já se spokojila s černými kraťasy, bílým tričkem s nápisem Hope, na které jsem ještě hodila károvanou košili.

Pak přišel čas na vzájemné zkrášlení, jak tomu s Jessie říkáme. Každá nalíčí tu druhou. Nananesla jsem na Jessiiny víčka trochu světlé růžového stínu, použila tmavou černou řasneku a na rty ji naleptala výrazně červenou rtěnku. Z vlasů jsem ji upletla volný cop a schválně z něj vypustila pár pramenů.

Když jsem si ji pak prohlédla od hlavy až k patě, byla jsem se svým výkonem spokojená. Když neustále sledujete, jak vás maskérky líčí do filmů nebo videoklipů, poměrně rychle se naučíte rozeznávat všechny odstíny barev a odhadovat, které se k sobě opravdu hodí.

Teď jsem přišla na řadu já. Posadila jsem se řed zrcadlo a Jessie začala kouzlit. Na víčka použila světlounce modrou, pak černou řasenku a světle růžovou rtěnku.

,,Krása," pochválila se a uklidila všechny potřeby.

Já se na sebe dívala do zrcadla a silně přemýšlela o tom, jak to dneska dopadne.

,,Proč to vlastně děláme?" vyřkla jsem svoji myšlenku nahlas.

,,Jak to myslíš?" zeptala se Jessie, aniž by odvrátila oči od práce.

,,Proč se tak parádíme pro kluky, které vůbec neznáme?" řekla jsem jako zombie, bez jediné empatie v hlase.

Jessie konečně přestala uklízet a podívala se na mě vážným pohledem. Vypadala, že sama by na tu otázku znala odpověď. Po chvíli mlčení jen pokrčila rameny.

,,Možná se jim chceme zalíbit, abychom je poznali trochu víc."

Odmlčela se a vrátila se k odklízení věcí. Já jen mlčky potřásla hlavou, měla pravdu. Chci se jim líbit.

***

,,A támhle už vidíte naše krásky, které nás dneska poctily svou přítomností," uslyšely jsem Martinusův hlas a spatřily ho, jak na nás míří kamerou.

,,A tohle je zas co?" měřila Jessie kameru pohledem a myslím, že kdyby její pohled zabíjel, kamera by už dávno byla na malilinkaté kousky.

,,Nevadilo by vám, kdybychom si z dnešního dne odnesli vlog na náš kanál?" snažil se ji Martinus přesvědčit.

,,A co autorská práva?" zeptala jsem se ho ze srandy.

,,Všechna vyhrazena," usmál se a natočil na nás kameru. ,,Děvčata, představte se nám."

,,Nazdar, jsem Jessie, a rozlučte se s Martinusem, protože jestli dneska přežije mou společnost, bude to zázrak," mávla rukou Jessie a usmála se od ucha k uchu.

Pak natočil kameru na mě a já spustila:,, Nazdar, já jsem Vendy."

Nakonec natočil kameru na sebe a Marcuse a zvolal:,, Tohle jsou krásky, které nás budou provázet a zpříjemní nám dnešní den."

,,Tak, kam půjdem?" zaptal se pak, když kameru vypnul.

,,Vy jste vymýšleli dnešní den, ne my," pokrčila Jessie rameny a tak, aby ji kluci neviděli se škodolibě zasmála.