Ahoj !!!!!! Dnes jsem chtěla udělat narozeninový speciál jelikož jsem zase o rok starší xD tento díl bude docela ostrý takže si držte kaťata a brady...právě začínáme :D
Polibek jsem mu začal oplácet. Kookie mi začal stahovat tričko a hladit mě všude po mém trupu. Lehce jsem mu vzdychl do rtů, ale ihned si uvědomil naší situaci. Tohle nebylo správně. Kluci nás mohou kdykoli vidět a slyšet. Snažil jsem se ho setřást. "Kookie...tohle by jsme neměli." řekl jsem potichu a dal si hřbet ruky před pusu, abych nevykřikl slastí, kterou mi teď dopřávala jeho ruka. Kousl jsem se do rtu, ale to nestačilo a tak jsem se zakousl i do ruky. Kookiemu se to nelíbilo a tak mi ruku z pusy sundal. Měl jsem tam optisknuté zuby a tam, kde by měli být špičáky, byly malé ranky. Bolestně se na to podíval a začal mi jazykem ranky ošetřovat. Do očí se mi hrnuly slzy, ale ven se zatím nedostaly. Chtěl jsem se s ním spojit, ale bál jsem se. Kookie se na mě podíval a s ďábelským úsměvem se vytratil kamsi za dveře. Za chvilku jsem slyšel otrávené hlasy svých nových kamarádů a pak se hlasitě zabouchly dveře. Ve dveřích se poté objevil Kookie a něco za zády nesl. Překvapeně jsem se na něj podíval. Přišel ke mě a řekl mi ať zavřu oči. Poslušně jsem je tedy zavřel a čekal co udělá. Políbil mě vášnivě na rty a při tom mi zavázal oči černým šátkem. Položil mě tak, aby se mi leželo pohodlně, ale on měl přístup ke všem místům, kde jsem měl body, které mě vzrušovaly. Dál mi polibky kladl na krk a na každičkou část mého těla. Tiše jsem vzdychal. "Kookie...kluci...uslyší mě." "Žádní tu nejsou. Jen mi dva lásko." řekl provokativně a kousl mě lehce do bradavky. Bolestně jsem vykřikl jeho jméno. Trochu jsem se začal kroutit jelikož mě můj kamarád dole upozorňoval na svou přítomnost. Kookie si sedl na můj klín a začal zadečkem přejíždět po celé mé délce. "Kookie...ah!" Vzdychal jsem pořád dokola. Sundal mi pomalu kalhoty i s trenkama. Za chvíli jsem cítil jeho teplý dech a nakonec jak si ho strčil celý do pusy. "Oh bože...!" vykřikl jsem slastně a nechal jsem se unášet tím pocitem co mi právě dopřával. Strčil do mě rovnou dva prsty a začal s nimi pohybovat. Celý jsem se chvěl tím úžasným pocitem. Chtěl jsem víc, ale hlavně ho vidět. Chci ho vidět. Musím ho vidět! "K-Kookie....ah! P-prosím...chci tě vidět-ah!" zaprosil jsem ho. Slyšel jsem jak si rozepíná kalhoty a pak do mě pomalu vniká. Hlasitě jsem vzdychl a ucítil jeho rty na těch mých. Pomalu se začal pohybovat a s tím se pokoušel sundat šátek z mých očí. Když se mu to povedlo začal do mě přirážet rychleji. Obmotal jsem mu ruce okolo krku a stáhl si ho k sobě pro polibek. Chvilku ještě přirážel a pak jsme se oba udělali. Lehl si vedle mě a hladil mě po vlasech. Já se na něj culil jako největší andílek. Nevině jsem na něj zamrkal a vyprosil si tak další z mnoha vášnivých polibků. "Miluji tě Tae." "Já tebe taky, Kookie." řekli jsme nakonec před tím než jsme v obětí usnuli.
Ráno jsme se probudili vedle sebe. Bylo kolem poledne. Pořádně jsem se protáhl a koukl se na tu jeho sladkou tvářičku. Políbil jsem ho na čelo, pak na tvář, pak na noc, na bradu a nakonec na rty. Kookie se mezitím vzbudil a hřejivě se na mě usmál. Ten jsem mu oplatil a podíval se na hodiny. A do prdele! Vždyť je dnes škola a už je 11! No to se mi snad jen zdá! Začal jsem panikařit. Chtěl jsem vylézt z postele a obléknout se, ale Kookie mě stáhl zpátky. "Kookie teď nemáme čas! Už teď jdeme šíleně pozdně!" řekl jsem podrážděně. "Tak nikam nepujdeme. Stejnak by nás akorát tak potrestali." řekl na protest a přitáhl si mě k sobě blíž. Je pravda, že trest jsem psát nechtěl a tak jsem tedy zůstal s Kookiem. Leželi jsme jen tak v posteli a povídali si. Tohle byly právě ty chvíle, které si budu pamatovat. Tohle byly ty chvíle, které budu milovat a budu je střežit napořád. Spokojeně jsme poté 'posnídali' a užili si zbytek dne. Kookie pak musel odejít a já jen čekal na návrat mého spolubydlícího. Jin se vrátil docela pozdě domů. A měl k tomu i dobrý důvod. Na krku jsem mu spatřil asi tři cucfleky. Usmál jsem se nad tím a když si toho Jin všiml okamžitě zrudnul. Ušklíbl jsem se a šťouchl do něj. "To je mi novinka! On si tě už i značkuje!" zasmál jsem se a Jin jen protočil očima. Bylo osm a já si dával večeři s Jinem. Úplně v klidu jsme se bavili o něčem, když v tu ránu mi zazvonil mobil. Myslel jsem, že to bude Kookie a tak radostně zvedl hovor a zeptal se kdo volá. Dlouho bylo ticho a pak se ozval hrubý hlas. Odněkud jsem ho znal, ale nevěděl odkud. "Ahoj kotě. Myslel sis, že mi utečeš?! Tak to se mýlíš! Mě se jen tak nezbavíš!" řekl úlisně a mě se zvedl žaludek. Vzpomněl jsem si na něj. Na všechno co mi kdy udělal. Na jeho tvář a jeho dotyk. Ne všechno. "Jestli nechceš, aby se něco stalo tomu tvýmu zajíčkovi, udeláš to co chci jasné?!" vyhrožoval. Okamžitě mnou projela vlna vzteku. "Dotkneš se ho a zabiju tě! Opovaž se na něj jen pohlédnout!" zařval jsem do telefonu. Slyšel jsem jeho odporný smích a udělalo se mi z něj tak špatně, že jsem hovor ani netípl a mobilem hodil o zem. Mobil se rozložil do tří částí a já vyběhl z jídelny do koupelny, kde jsem se zamknul. Začal jsem zběsile zvracet. Jin se snažil dostat dovnitř a vší silou bušil do dveří. Chtěl mi pomoct. Já vím. Ale já nemohl. Nechtěl jsem, aby mě kdokoli viděl takhle. V tomhle stavu jsem byl ubohý a bezbranný. Nikdo se nesmí dozvědět co se stalo v minulosti. Nesmí. Po asi půl hodině co jsem probrečel, hsem se konečně rozhodl vylézt. Jin seděl hned naproti dveřím a jakmile spatřil, že vycházím ven, objal mě pevně okolo pasu a nechtěl mě pustit dokud se neujistil, že jsem v pořádku. Těšilo mě, že má o mě zájem a starost. Ale o to víc to také bolelo. Šli jsme spát, protože už bylo opravdu pozdě a my zítra máme školu. Lehl jsem si do své, ale ihned byl zase zvednut a Jin mě přenesl do své. Vykuleně jsem se na něj podíval. On jen prohodil něco jako 'zůstaneš dnes se mnou' a přikryl nás. Natiskl jsem se tedy k němu a po chvilce jsem konečně usnul.
