Zdárek! Probíhá editace příběhu, přečtu si ho znovu pro sebe a opravím v něm chyby :) teď už jsem přece jen dospělá a moje práce si zaslouží dospělý vzhled
Beacon Hills. Poklidné městečko plné nadpřirozena a všech možných dalších šíleností. Vhodné p...
,,Proč jsi mi neřekl, že se máš sejít s Talií Haleovou?" Posadil jsem se na obědě vedle Scotta, který upřeně sledoval, jak se mu jídlo stěhuje z talíře. Nebude na něj přece čekat, než se on rozhodne do něj zakousnout, ne?!
,,Deaton chtěl, abych to nikomu neříkal. Ač prý rodinu Haleů ochraňuje již dlouho, není si jist, jestli by se nemusela strhnout menší potyčka, kdyby paní Haleová a hlavně její vlci viděli, jaký arzenál má pravá alfa. Však víš, kojoti, bety, lidé, banshee, kitsune..." Zachmuřil se, jakoby do toho nechtěl nikoho z nás zatahovat. Jakoby se o svou smečku strachoval.
,,Jo, nejsme zrovna stejnorodá parta vlkodlaků, co?" Pokusil jsem se o odlehčení atmosféry, tak jak to mám vlastně ve zvyku, pokud se nejedná o opravdové nebezpečí. I když, i tak dokážu být sarkastický.
,,To není zábava. Myslím, že se schyluje k vážnému boji, kdy se dvě smečky budou muset spojit v jednu. Talia podle mě nebude chtít vyjednávat s někým, jako jsem já." Koukl se na své boty. My jsme totiž přece jenom puberťáci.
,,Od toho máme Deatona. A Argenta."
,,No právě, že ne. S Lydií jsme se shodli na tom, že bude lepší, když Taliin bratranec Rich představí svou novou přítelkyni rodině." Přítelkyni? Cože? Vykulil jsem na Scotta oči a ten mi to bez otálení vysvětlil.
,,Lydia chodí s členem Haleovic smečky. S Richardem Haleem." Vysvětlil mi.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Chceš, aby s Talií jednala Lydia?"
,,Ne, chci aby Richard představil svou přítelkyni rodině. Přítelkyni patřící k jiné smečce. Pak bychom mohli mít lepší podmínky pro vyjednávání a spolupráci." To jistě napadlo Lydii. Scott je na to moc hodnej.
,,A co takhle, kdyby Talii představil její jediný syn svou drahou polovičku? To by zapůsobilo více než nějaký bratranec." Nabídnul jsem. Není třeba se tím nějak tajit, ne? Já nechci mít tajnou lásku. Chci, aby moji kamarádi věděli, s kým jsem a že jsem, momentálně, šťastný.
,,Cože?" Vytřeštil naprosto oči.
,,Chodím se Stilesem." Ozvalo se za námi a já pak ucítil letmý polibek na tváři, načež se k našemu stolu posadil Derek.
,,Scotte, já ti to vysvětlím, dobře? Já a Derek jsme se dali dohromady a já nabízím, aby mě Derek své mámě představil." Scott zamrkal, pak se vidličkou ponimral v zeleninovém salátě, který měl před sebou, vypadal vykolejeně. Nečekal to. Ani já jsem to upřímně nečekal.
,,Udělal bys to, Dereku?" Zeptal se po chvilce ticha. Asi v hlavě srovnal všechny možnosti a uznal, že moje nabídka je lákavá.
,,No, ona máma... I když, asi jo. Stejně by to zjistili." Úchyláček vypadal, že s tím není zrovna spokojený a že by se tomu raději vyhnul, když jsem ale pod stolem s ním propletl prsty, přestal poklepávat nohou. To by bylo, aby mě nepředstavil, chodíme přece spolu, ne? Tak mi to psal v těch oplzlých zprávách, měl by se s tím smířit.
,,Tak dobře. Musím to říct holkám." Vstal najednou Scott, dal mi herdu do zad a vydal se pryč. Uculil jsem se za ním.
,,Je fajn, ten Scott." Byl jsem rád, že si to Derek myslí. Mohla by ho tak prosím vidět i Haleovic rodina?
,,Jo, známe se od školky. Pak se stal vlkodlakem a nakonec i pravou alfou. Máme smečku a jsme jako rodina." Zasnil jsem se, nad spokojeným životem ve společném domě se společnými problémy, nedělním společným obědem a tak... To by bylo krásné.
,,No vidíš, mě alfuje máma. A není to žádnej med, abych řekl pravdu. Po ní bude alfa moje ségra. A pak další. Myslím, že nikdy alfa nebudu." Zasmál se. On a alfa? Tak to si nedokážu představit.
,,Jsme na tom stejně. Já jsem obyčejný člověk." Usmál jsem se na něj. Nevadí mi to. Pořád lepší, než temná kitsune!
,,Jo, ale můj, bejby." Natáhl se přes stůl, aby mi dal sladkou pusu, ve které jsem cítil příchuť ananasu z jeho kompotu. Mňam. Chutná skvěle.
,,Takže se nebojíš?" Natočil jsem hlavu po polibku a tázavě jsem si ho prohlížel. I když mi teď dal najevo, že se nebojí a nebo na to nechci myslet, musím to mít jisté.
,,Čeho?" Ptal se.
,,Veřejnosti, dejme tomu. Jak je to s námi, chodíme spolu?" Usmál se.
,,Ano, bejby. Totálně absolutně nejvíc jsme spolu!"
