37. kap.

923 70 2
                                    

Probudit se po boku své lásky,  to je nejkrásnější pocit na světě. Chtěl bych ho zažívat každé ráno. S Derekem. Ale, to jaksi nelze. No, "jaksi". Nejde to a pokud neutečeme,  nebo pokud nevyřešíme pasti co nejrychleji,  nebudeme se moci vídat o samotě. A co mne dokonale ubíjí. Společně s myšlenkou na smrt,  kterou mi nabídli rodiče Haleovi.

Ale, je čas jít do školy!  Tam nás rodiče nezatěžují a tam jsme,  někteří z nás,  sami sebou.
Já ani Scott si již nemůžeme dovolit zameškat další hoodiny,  obzvláště,  když v pondělí máme literaturu,  biologii,  chemii a nácvik lacrossu. Příští týden ve středu máme zápas. A já,  i Scott a zbytek smečky cítíme,  že se tam jistě něco stane. Musíme tomu společně zabránit.

*-*-*-*-*-*-*-*

,,Scottie,  neblázni. Víš,  jak to je. Od doby,  co tu Harris už není jsem na tom s chemií výrazně lépe!" Odpověděl jsem McCallově otázce hovořící o tom,  jak jsem na tom se známkami.
,,No jen,  aby. Lydia ti pomůže,  znáš ji, přece!" Nabídl mi,  ale já zakroutil hlavou,  požádal Kiru,  aby se trochu uhla a já mohl odemknout svou skříňku. Dvířka klapla a jakmile jsem otevřel,  snesl se ze skříňky na zem bílý lísteček.
,,Stilesi,  tady něco máš." Upozornila mne Kira a sehla se pro lístek. Ká byl ovšem mnohem rychlejší a rychle jsem papírek sebral.
Otevřel jsem jej a sobě u nosu,  tak aby to nikdo neviděl,  jsem si vzkaz rychle přečetl.

O volné na tebe čekám v šatně. Nedokážu to vydržet.
Tvůj úchyl 😘

,,Co je tam napsáno?  Kdo to psal?" Vyzvídal ihned Scott starostlivě a oba mě obklopili okolo skříňky,  ze nebylo kam utéci. Nakonec se doprostřed postavila Malia,  která vytušila jistý výslech a právě se vrátila z hodin sebeobrany.

,,Je to od Dereka. Asi mu jen chybím." Odpověděl jsem a vlastně ani moc nemyslel na svůj tep. Tohle je přece pravda.
I tak si mne ale smečka nedůvěřivě prohlížela.
,,Chce se sejít,  OK. Prostě mu chybím a rodiče ho jinak než do školy nikam nepustí. Kvůli mě. Vy víte, proč." Ano,  nyní již o mé údajné budoucí smrti ví všichni. A taky,  že jsou řádně vystrašení. Scott mne dneska od rána ještě neopustil. Šel se mnou málem i na záchod,  blázen.
Nepřeji si,  aby si dělali o mě starosti.

,,Půjdu s tebou." Opáčil po pár minutách alfa.
,,To není dobrý nápad. Derek je pubertální výrostek. Myslím,  že se nechce bavit o počasí,  nebo o situaci s pastmi." Zamračil jsem se na něj. Není to dobrý nápad.
,,Nedělej si starosti. S Derekem se mi nemůže nic stát."
,,Co když to není Derek! Co když tě chce někdo vylákat!" Malia a její konspirační teorie?  No tak! To mi moc neulehčuje!
,,Je to Der a tečka." Jsem si tím jist. Naprosto a totálně.
,,Měj u sebe mobil!" Zvonilo. Musíme do hodin.

*-*-*-*-*-*-*-*

Lacrossáci mají trénink až za dvě hodiny a já mám volnou hodiny. Derek by ji podle rozvrhu měl mít taky. Proto se tak moc těším,  až jej uvidím,  políbím... On je mou drogou. Nestydím se za to. Ale i tak to musím držet v tajnosti před jeho rodinou. I když mi Cora i Laura zřejmě fandí. Není zbytí.

Otevřel jsem dveře do prázdné šatny. Nic neslyším. Nejsem vlkodlak,  abych zaslechl dech i tlukot srdce. To lidé prostě nedokážou. A,  ani mi to nepřijde jako škoda. Jednou už jsem možnost být vlkodlakem odmítl. A podruhé bych to neudělal jinak. Vím,  jaké problémy mají vlkodlaci. A nechtěl bych jednou ublížit třeba tátovi. Nikdy bych si to neodpustil.

Další kapitola na světě. Trochu to trvalo. Omlouvám se. Snad se líbila? 

Přísahám, že brzy bude další ;)

O víkendu ji snad ještě stihnu ;)

Heart Trap || STEREK (Teen Wolf CZ ff)Donde viven las historias. Descúbrelo ahora