Pohled smrti [HP FF]

4. kapitola - Kostlivci ve skříni

Seděla jsem u Černého jezera a přemýšlela nad incidentem s Fall. Od té doby se mnou nepromluvila. Všimla jsem si, že si našla partičku namyšlených bloncek ve Zmijozelu. Pevně jsem stiskla oční víčka k sobě. Zaslechla jsem hlasitý a poněkud naštvaný dupot nohou. Neotáčela jsem se za tím zvukem. Tak nějak jsem doufala, že to není mířeno na mě. Ale s mým štěstím je to takřka nemožné...

,,Můžeš mi říct, co jsi provedla?!" vyjel na mě podrážděný hlas Andy a já se chtě nechtě na ni obrátila. Nasadila jsem falešný úsměv a pokynula jí, aby si vedle mě sedla. S velkým množstvím nadávek konečně usadila svou zadnici do trávy.

,,Nevím, o čem to mluvíš," pokrčila jsem ledabyle rameny, vytrhla jeden trs trávy ze země a odhodila ho někam za sebe.

,,Tak ty nevíš?!" zaječela na mě. ,,Tak proč mě teda Fall naprosto ignoruje a když jsem se jí zeptala, co se děje, řekla mi, ať mi to vysvětlíš ty?!" ječela na mě jako smyslů zbavená a sotva se mezi slovama nadechovala.

,,Možná jsme se bavili o jistém zmijozelovi a mně to vytočilo tak moc, že jsem řekla, že Nebelvír a Zmijozel spolu nemůžou vycházet," zamumlala jsem téměř neslyšně, až jsem se bála, že mě Andy neslyšela. No, podle jejích rozšířených nozder a dýchání alá buldog to asi nepřeslechla.

,,Já myslela, že Regulus je minulost," podotkla Andy, když se snažila uklidnit. Řekla bych, že v duchu počítala do deseti, ale moc jí to nepomáhalo.

,,On tenhle fakt očividně odmítá přijmout," promnula jsem si spánky.

,,Možná to dělá jen proto, aby naštval Siriuse," řekla Andy a já se na ni prudce otočila. Z tváří se mi vytratila veškerá barva.

,,Hlavně mi nepřipomínej...no, ty víš co," zavrčela jsem podrážděně. Nechtěla jsem na to myslet. Zdálo se to být tak dávno...

,,Nemůžeš se tomu pořád vyhýbat. Vybrala sis to sama," poukázala na jasnou skutečnost Andy a já zamrčela.

,,Myslíš, že to nevím? Myslíš, že nad tím nepřemýšlím každou noc? Ani nevíš, jak moc mě to mrzí. Kéž bych to mohla vrátit," vložila jsem si hlavu do dlaní a snažila se nerozbrečet.

,,Byla to tvá volba. Věděla jsi, co to se všema provede. Ale udělala jsi to," proč mám tak neblahý pocit, že se proti mně všichni spikli? Možná to není jenom pocit.

,,Protože jsem mu nevěřila. Bylo to příliš krásné na to, aby to byla pravda," vzlykla jsem tiše a doufala, že to Andy neslyšela. Nerada jsem projevovala slabosti. Jsem pece nebelvírka. Odvaha na každém kroku, ne?

,,A proto jsi dala přednost jeho zmijozelské verzi," prudce jsem se postavila a koukala na ni ze shora.

,,Jo, jasně. Rýpni si do mě, jak jen to jde. Však proč ne. Ubohá Naomi Hillton, která nezná svoje rodiče a její přátele ji odkopli. Nemám pravdu?!" zaječela jsem na ni. ,,Pro tvou informaci, já vás nepotřebuju! Můžu být sama! Stejně je to už všechno fuk!" dodala jsem podrážděným hlasem a vydala se na odchod.

Něco uvnitř mě doufalo, že se za mnou Andy vydá, ale nestalo se tak. Proč se poslední dobou všechno hroutí?

***************************

Aloha, lidi :)

vítám vás u nové kapitoly, kde se Naomi dostává do dalšího křížku - tentokrát s Andy :) Proč se podle vás teď všechno bortí? Má v tom snad prsty smrt? Že by se rozhodla jít po Naomi, i když ona nic o své minulosti neví? Co myslíte? :)

Co se podle vás stane v dalších částech? O čem to podle vás mluvila Andy s Naomi? Jaké má Naomi kostlivce ve skříni ? :c Teda, aspoň myslím, že se tomu říká kostlivci ve skříni :D

Budu ráda za jakékoli ohlasy, koment s názorem vždy potěší :)

Mějte se krásně a skládejte básně ♥

lovuju vás ♥

Tak se Vávra, lidi! ♥

-Katy