Nepouštěj

164.

James: „Zlato, vstávej, za tři hodiny máš vystoupení. "

Já: „Nech mě. Spím."

James:  „No tak pohni, nebo... "

Já: „Nebo?"

James: „Týden budeš bez sexu. "

Já:  „Myslím, že by to byl větší trest pro tebe než pro mě."

James: „Pravda. "

Já: „Hej! Polož mě!"

James: „Kdepak. Teď tě pěkně umyju,obléknu, nakrmím tě. Jsi moje malá panenka. "

Já: „Tvoje panenka ti dá brzy pravej hák."

James: „Jak se dnes cítíš? "

Já: „Ochrnutě."

James: ...

Já: „Netvař se tak. Byl to vtip. "

James: „Není to vtipné."

Já: „Jen černý humor. "

James: „Ty rehabilitace přece pomáhají. A ty operace taky pomohly. Budeš zase chodit, uvidíš. "

Já: „Do té doby budeš ale můj soukromý nosič a posléze převažeč mého super rychlého závodního vozu na biologický pohon."  Pořád doufáš. Nechci ti kazit naději.

James: „To jsi musel vymýšlet hodně dlouho, co? "

Já: „Možná."

James: „A teď honem. To klavírní vystoupení na tebe nepočká. "

Já: „Třeba jo."

James: „Alex ale není trpělivý řidič. "

Já: „Luk ho zmákne."

James: „Myslíš, to jak ho jednou naprosto odrovnal? "

Já: „Jo. Pak si sice nemohl hodně dlouho sednout, ale prý to stálo za to."

James: „Hmm. Až se vrátíme tak tě taky odrovnám. "

Já: „Pak mě ale budeš vozit na kolečkové posteli, protože si nejspíš nesednu. A uznej. To není pro mou pozici zrovna dobré."

James: „Miluju tě. "

Já: „Takže jdeš na romantiku, jo?"

James: „Pořád si myslím, že si tě nezasloužím... Au! Za co?"

Já: „Miluju tě ty idiote. Chápeš? A rozhodně se tě nevzdám. "

James: „Tommy, počkej. Kam to jedeš?"

Já: „Alex čeká, ne? "

James: „Máš všechno, co potřebuješ? "

Já: „Jó. A už pojď. A prej kdo zdržuje. Já nemohoucí invalida tě stále překonávám se vší bravurností. "

James: „Fakt máš vše?"

Já: „Ano. Můj milovaný ošetřovateli, mám naprosto vše.  Mám totiž tebe. Už napořád.

~Konec~