L.I.N.D.A.

-34- Ty obleky nikdy nedostanete!

\O TÝDEN POZDĚJI/
Ansaliv Pepper vyléčil. Když jsem přiletěla do Prahy dala jsem jí ten lék a potom tam s ní zůstala 5 dní. Už jsem dva dny doma i s Pepper. Včera jsme si udělaly holčičí odpoledne a bylo to super.

Právě jsem s Pepper u mě ve vile a já zkouším nový oblek. Vedle sebe mám nešiku -je to něco jako moula- kdyby něco chytlo.

,,Tak jdeme na to nešiko" řekla jsem. Vlezla jsem do obleku a řekla Deně aby vzlétla. Oblek se mnou vzlétl asi 10 centimetrů nad zem. Jenže jsem neudržela rovnováhu a spadla na zem. Shit. Chvíly jsem ležela na zemi než ke mě přišla Pepper.

,,Jsi v pohodě?" zeptala se. jen jsem přikývla a sundala si helmu. Stoupla jsem si a znovu se pokusila vzlétnout. Jenže jsem zase spadla. 

,,Já se na to vyseru" řekla jsem a vylezla z obleku.

,,Nemluv sprostě" řekl někdo za mnou. Otočila jsem se a viděla celý tým Avengers. Jen jsem protočila očima, mávla na ně a otevřela na obleku ovládací panel.

,,Pepper máš tu přítele" zakřičela jsem do domu ze kterého za chvíli vyšla Pepper.

,,Ahojte" usmála se. Aha takže tu chybí jedna destička. Šla jsem domů do dílny kde jsem vzala tu destičku a šla zpět ven k obleku. Destičku jsem dala do obleku a vlezla do něj. Znovu jsem vzlétla, oblek chtěl zase spadnout ale vyrovnala jsem to. Letěla jsem víš a oblek zase padal. A sakra. Těsně nad zemí jsem zapnula trysky abych nespadla. Když jsem si stoupla na zem neudržela jsem rovnováhu a spadla. Nešika na mě chtěl pustit vodu ale zarazila jsem ho.

,,Pustíš na mě tu vodu a rozeberu tě na šrot" zvedla jsem prst. Dena otevřela oblek a já z něj vylezla ale pořád jsem ležela na zemi. ,,Deno dej ten oblek do dílny" zamumlala jsem a přetočila se na záda. Kvůli sluníčku jsem přimhouřila oči, abych viděla na všechny.

,,Slečno blíží se k vám jeden pán z ministerstva" řekla Dena.

,,Co zase chcou?" zamumlala jsem a zvedla se. Na můj pozemek přijely 4 auta. Z těch aut vystoupily bodygardi a ten z ministerstva. 

,,Přeji dobrý den slečno Moonová" řekl.

,,Už dávno nejsem Moonová ale Starková. Co chcete?" zeptala jsem se.

,,Máte věc která patří státu" řekla s vážnou tváří.

,,A ta věc je co?" zvedla jsem obočí a přistoupila k němu.

,,Obleky které jsou podobné oblekům Iron Mana" 

,,A od kdy patří státu? Je to můj majetek stejně jako tohle vaše sako" zamračila jsem se a ukázala na jeho sako.

,,Nemáte oprávnění ty obleky vlastnit" zvýšil hlas.

,,A vy snad jo? Jsou to moje obleky a vy mi je nevezmete ani kdyby jste chtěly!" zakřičela jsem na něj. Přistoupil ke mě jeden z jeho bodygardů. ,,Drž si odstup gorilo" zavrčela jsem.

,,Nejsou vaše, kdy jste vzala materiál ne to je sestavit? Ukradla jste je ze státního skladu vibránia" zamračil se.

,,Spadl mi z nebe přímo pod nohy debile" v té větě bylo tolik ironie že by to vystačilo celému new Yourku, teda kromě mě. ,,Jasně že jsem si ho koupila" rozhodila jsem rukama.

,,Ty obleky nebudou New Yourk chránit ale budou jeho občany zabíjet" znovu zvýšil hlas.

,,Kde berete tu jistotu že budou zabíjet, kde jste vzal to že někoho neochrání, kde jste val že jsem materiál na obleky ukradla, kde jste vzal že jsou vaše, kde jste vzal to že na ně nemám oprávnění, kde jste vzal to že mi je musíte vzít protože jsou nebezpečné?" křičela jsem na něj a přitom mu zabodávala prst do hrudi.

,,Půjdete k soudu" zavrčel.

,,Ty obleky nikdy nedostanete!" řekla jsem tvrdě. ,,A teď vypadněte z mého pozemku" řekla jsem. On společně s jeho gorilami zalezl do auta a odjel. Někdo mi položil ruku na rameno. Otočila jsem hlavu a viděla tátu. Hned jsem ho objala a zabořila mu hlavu do hrudi. ,,Oni mi chtějí vzít obleky tati" řekla jsem tiše.

,,Nevezmou ti je, neboj" pohladil mě po zádech.