Let me in ✔ | ˢⁿᵃᵐⁱᵒⁿᵉ

6 B

Severus se vrátil k branám Bradavic a přemýšlel, kdy se stal tak hloupým a nezodpovědným. Musí o tom informovat Brumbála, ale nejprve se musí postarat o své rány. Trvalo mu půl hodiny, než si uvědomil, že na rány na zádech zkrátka nemůže dosáhnout a se zlomenou hůlkou se nedalo nic moc dělat, takže se neochotně vydal do nemocničního křídla. Vstoupil na ošetřovnu a rozhlédl se po madame Pomfreyové, ale našel jen Hermionu.

,,Slečno Grangerová, potřebuji madame Pomfreyovou."

,,Je mi líto, pane, ale není tu."

,,Není tu? Co tím myslíte? To je nemožné, někdo musí být na ošetřovně."

,,Jsem tu já, pane. Pracuji tady. Madame Pomfreyová pracuje u svatého Munga a já tu za ni zaskakuji po dobu její nepřítomnosti."

,,To je směšné. Jste studentka, zvláště studentka Nebelvíru. Uzdravím se sám."

,,Se vší úctou, pane, ale máte něco s hůlkou a něco se vám stalo. Troufnu si říct, že jste zraněn. Prosím, posaďte se, slibuji vám, že vám to dobře ošetřím." Severus zvažoval své možnosti. Věděl, že se sám nedokáže uzdravit, ani kdyby se snažil. Vnitřně si povzdechl a posadil se na nejbližší postel. Hermiona se na něj na okamžik šokovaně zadívala, ale rychle se vzpamatovala a přešla k němu. Čekala, než si vytáhl rukáv a opatrně zkoumala jeho ruku.

Po minutě promluvila. ,,Tahle kost je mírně zlomená. Buďte v klidu," vytáhla hůlku a zamumlala zaklínadlo. Z ruky jejího profesora se ozvalo křupnutí a on s ní zahýbal.

,,Děkuji, slečno Grangerová, to bude všechno," kývl na ni a postavil se.

,,Počkejte, profesore, to není všechno. Máte na košili krev, pane. Krvácejí vám záda, jste zraněn."

,,To není vaše starost, Grangerová, překračujete hranice."

,,Co tím myslíte? Nemáte zájem se mnou nechat ošetřit?" Hermiona trochu zesílila hlas a na okamžik zapomněla, že to je profesor Snape. ,,Já zastupuji bradavickou ošetřovatelku a vy jste právě teď můj pacient. Bude to mnohem rychlejší, a nikdy o tom nebudeme mluvit, když budete spolupracovat." Zhluboka se nadechla, podívala se mu do očí a řekla: ,,Profesore, prosím, sundejte si košili." Snape si povzdechl, podíval se na ni a zamumlal něco ohledně ,,nesnesitelných nebelvírů", zatímco si sundaval košili.

Jakmile si vytáhl košili na zádech, Hermiona zalapala po dechu. ,,Ach, profesore, co vám to udělali?" Snape se najednou cítil velmi vystaven nejen proto, že tu seděl bez košile před jedním z jeho studentů. Ale kvůli zjevné bolesti v jejím hlase. Nikdy předtím pro něj nikdo neměl žádný soucit a on si nebyl jistý, jak na to reagovat. Hermiona se snažila zadržovat slzy, když čistila Snapeovy rány. Bylo jí jasné, že utrpěl nějakou formu mučení a ta myšlenka ji rozčilila. Poté, co očistila jeho rány, nanesla na ně mast z třemdavy, aby zabránila jizvám. Po celou dobu, co pracoval, si Snape prostě nemohl nevšimnout tepla vycházejícího z jejích rukou. Pak si řekl, že by neměl přemýšlet o jejích rukách a snažil se soustředit na něco jiného než na Hermionu Grangerovou.

Jakmile Hermiona skončila, Snape vstal z postele, oblékl se a opustil ošetřovnu, aniž by Hermioně věnoval jediný pohled. Nechal ji dívat se upřeně na dveře, za kterými zmizel.