Slytherin Queen

Sen

Harry

"Půjdu na Mannor" řekl jsem svému bystrozorskému týmu. Musím tam jít, nejen že tam zřejmě bude Lily, ale určitě i Malfoyovi, jenž jsou Smrtijedy stoprocentně. Když už máme hledat Smrtijedi, proč nezačít s jistotou?

"Cože?" divil se Seamus. Můj tým tvoří Ginny, James, Seamus, Ron a já. Ron však někam zmizel, nikdo neví, kde je. 

"Vím jistě, že na Mannoru ukrývá dost Smrtijedů. Minimálně Malfoyovi. A já... Potřebuji si tam něco vyříit" řekl jsem. S naivní mylenkou jsem doufal, že se nebudou na mé vyřizování vyptávt dál, ale opak byl pravdou

"Vyřídit? Na Mannoru? Chceš umřít?" ptal se Seamus vyděšeně. Vzpomněl jsem si při tom na své dneení ráno, když jsem podobně vylítl na Jamese, když mi řekl něco obdobného. Jsme si tak podobní... Až je to děsivé.

"Chci najít Lily. Ona mě nezabije, ale odmítám se jí vzdát" řekl jsem přesvědčeně. Možná to trošku zabralo. 

"Jsi její otec, chápu tě" řekl Seamus soucitně, pak však dodal, že i když je můj podřízený, tak mi nařizuje, abych zůstal na ministerstvu. POslal jsem ho tedy do míst, kam slunce nesvítí, a když odpověděl, že tam se chystám jít já, nechal jsem to bez odpovědi. 

"Ale když jsem to chtěl udělat já, tak to nešlo" namítl James a rozvalil se do svého křesla. Ležérně si hodil nohy na stůl, ostatně jako každé ráno. 

"Nemáš žádné zkušenosti, Jamesi" řekl jsem vážně. Z opěradla židle jsem si vzal mikinu a začal si ji oblékat.

"Harry, vzdej to. Je to jen Zmijozelka. Už od doby, co nastoupila do Zmijozelu, byla jiná. Ona není Potterová, tak si jí nevšímej" řekla Ginny. Zarazil jsem se. Tohle bylo moc. 

"Vážně, Gin? To pro tebe Lily nic neznamená? Je to naše dcera, do háje" naštval jsem se.

"Co by pro mě měla znamenat? Je to jen holka, která mi dělá ostudu. A nejen mně, ale celé naší rodině" řekla Ginny. Měl jsem na ní vztek. Vždyť je to její dcera! 

"Tak si jí nevšímej. Je to moje dcera, já to nevzdám nikdy. Ale měla by sis uvědomit, že je to dcera nejen moje, ale i tvoje, a to, co jsi řekla...Radši bych aby mě mučil tenkrát Voldemort, než abych teď musel poslouchat tohle" řekl jsem.

"Chci jít s tebou" řekl James.

"A já taky. Pomůžu ti" řekl Seamus.

"Fajn, zítra v sedm ráno tady" řekl jsem po chvilce rozmýšlení. Nevím, jestli vzít Jamese je chytrý nápad. Přeci jenom, je to chvíle, co byl ještě dděvkařský POerta v Bradavicích. A teď? chce e mnou jít zachraňovat jeho sestru, která má armánu Smrtijedů a všeho možného. Snad to dopadne dobře.

"Harry, vždyť tě zabije! Je to jenom Zmijozelská mrcha" řekla Ginny. Všichni zmlkli.

"Ty..." naštval jsem se. Tohle o Lily nikdo říkat nebude.

"Tohle už nikdy neříkej. Fakt už bys měla radši zmlknout, Ginny, protože manželka nemanželka, mám chuť ti teďka ublížit" řekl jsem vážně a odešel pryč. Jak mohla?

Co vím, tak sám ministr kouzel je taky Smrtijed, stejně jako většina ministerstva. Lily je chytrá, má to vymakaný. To se musí nechat. Štve mě to trošku, to nebudu popírat, nerad vydím někoho, kdo lusknutím lestu překonává dlouhodobou práci a úsilí někoho jiného.

Proto také nastupuji v září jako profesor do Bradavic. Chci vidět, co s nimi udělala. A také pomoci Minervě a ostatním, přeci jenom, Bradavice si už zaslouží klid. Vsadím se ale, že tam nějací Smrtijedi na postech profesorů budou. To je jisté na stopadesát procent, o tom žádná. 

Lily

Celý den v knihách hledám jednu věc. Slyšela jsem, že člověku můžete vlézt do mysli. Ve snu. POdobně to dělal Voldemort tátovi. Chci to stejné taky zkusit, je to jediný způsob, jak s tátou mluvit, aniž by se to zvrtlo. Ve snu je to totiž jen on, a nikdo jiný to nemůže ovládat. Jen on a já. I když...Je to trošku špatné, když to ,ůže ovládat i on, ale co. Za risk to stojí.

"Mám to!" vykřikla jsem radostně.

"Našlas to?" ptala se Narcissa. Já, Astoria a ona jsme to hledaly v knihovně na Mannoru. Je to obrovská místnost plná vysokých a dlouhých regálů s knihami, je jich tady snad víc než v Bradavicích, a to je co říct.

"Jo. Zaklínadlo může použít jen ten, co ovládá nitrozpyt. Tak to vyjde" výskla jsem nadšeně.

"Lily? Pamatuj, že ve snu ubíhá čas daleko rychleji. Ve snech se ocitáme v jiném světě, i když podobnému tomu našemu. Dávek si pozor, na co budeš myslet, kdyby jsi třeba jenom pomyslela na to, jak by se to mohlo zvrtnout, stane se to, protože to je tvůj sen, bude podle tebe. A nesmíš s ním mluvit moc dlouho, jinak se on sám neprobudí. To by nemuselo dopadnout dobře" řekla ještě Astoria.

"Děkuju za radu" usmála jsem se na ní a z knížkou odešla z knihovny ven.

Bylo půl sedmé, pravý čas na večeři.

Vydala jsem se tedy do jídelny.

Na stálo tam bydlím jen já, Malfoyovi a Zabini, ostatní Smrtijedi bydlí jinde.

"Lily? Chceš to udělat už dnes večer?" ptal se mě Lucius. Zrovna jsme se pouštěli do výborné večeře, kteoru nám skřítci připravili.

"Ano. Chci to udělat co nejdříve" odpověděla jsem.

"Držím ti palce" dodal Draco a já se na něj usmála. Jeden dlouhý, láskyplpný a starostlivý mi věnoval ještě Scorpio.

Tak mě napadlo, jak dlouho vydržíte číst tyhle slátaniny protože pořádný děj začne za pár kapitol😂😂 tak prosím vydržte