43) - Balkón

11.6K 653 15
                                    

Harry

 

Jakmile se za Julie zabouchly dveře, někdo zaklepal.
,,Harry!“ vypískla černovláska a před sebou tlačila vozíček s jídlem.
,,Ahoj Hayley,“ usmál jsem se a zabouchl.
,,Tak jak se máš?“ zeptala se a začala z vozíčku vykládat talíře na stůl.
,,Jde to. Co ty?“
,,Skvěle. Víš, za chvíli jdu domů, tak mě napadlo...Nechceš si někam zajít? Myslím...už dlouho jsme nebyli sami...jen my dva,“ zavrněla a začala mi dvěma prsty přecházet po odhalené hrudi. Rychle jsem vystřelil ruku a odtáhl jí ode mě.
,,Hayley, jsem zadaný,“ řekl jsem vážně a kmitl pohledem ke dveřím do koupelny.
,,To není nemoc. A když si nezávazně užiješ..“ Pokrčila rameny.
Zavrtěl jsem hlavou.
,,Koukám, pořád stejná.“
,,Za to ty jsi se změnil. Kde je ten Harry, který tvrdil, že se nikdy nebude na nikoho vázat. A teď...držíš se za ručičku s tou nudnou, plochou blonckou, která ti ještě dlouho nedá.“ Poslední slova téměř plivala.
,,Není nudná. Jenom má svojí hrdost,“ zavrčel jsem a šel od ní co nejdál.
Odfrkla si. ,,Prosímtě. Neříkej mi, že mluví o něčem jiném než o úkolech.“
,,Hayley sklapni! To, co bylo mezi náma už skončilo. Je konec, tak mi nekaž vztah, který je to jediný, co mě teď drží nad vodou,“ zakřičel jsem.
Dveře od koupelny se s vrznutím otevřely a z nich vyšla Jul. Zamračila se, když nás uviděla.
,,Ehm...je všechno v pohodě? Slyšela jsem tě křičet a..“
,,Neboj se, zlatíčko. Všechno je v pořádku. Jenom jsem Harrymu říkala, jak vám to spolu sluší,“ řekla Hayley a na tváři vykouzlila falešný úsměv. ,,Jak dlouho že jste spolu?“
,,Eh, skoro tři týdny,“ řekla pomalu Jul a nervózně kmitla pohledem ke mě. Usmál jsem se.
,,Díky za to jídlo,“ řekl jsem odměřeně k Hayley a začal jí pomalu vystrkovat ze dveří.
,,Doufám, že se zase někdy uvidíme!“ zakřičela ještě na Julie, která se váhavě usmála a pak jsem jí zabouchl dveře před nosem.
,,Tak to bylo superdivný,“ zabručela Julie a odešla ke svému kufru. ,,Měla bych se bát?“
Zasmál jsem se a políbil jí na čelo.
,,V žádném případě,“ zašeptal jsem a přitáhl jí ke stolu, na kterém bylo jídlo od míchaných vajíček, přes toasty až po ovoce.
,,Proč jsi toho objednal tolik?“
,,Máme před sebou dlouhý den. Abys neměla hlad,“ pokrčil jsem rameny. Posadili jsme se a pustili se do jídla.
Zatímco Julie se stále nepřítomně nimrala ve svých vajíčkách, já už si marmeládou mazal druhý toast.
,,Julie? Děje se něco?“ zeptal jsem se po chvíli.
,,Co? Ne. Nic se neděje,“ usmála se a pohled sklopila zase na vajíčka.
,,Nechutná ti to?“ zkusil jsem to znovu.
,,Ne, je to výborný,“ řekla a strčila si do pusy vidličku.
Ale hned na to se zamračila, překryla si pusu rukou a vyběhla na záchod.
Vyděšeně jsem jí sledoval, dokud za sebou nezabouchla dveře a začaly se ozývat dávivé zvuky.
,,Julie?“ zaklepal jsem váhavě.
,,Nechoď sem,“ zaskřehotala.
,,Zlato. Jsi v pořádku?“
,,Jo, to bude jenom z těch vajíček,“ slyšel jsem přes dveře. Pak jsem slyšel zvuk splachovaného záchoda a tekoucí vody. Dveře se otevřely a z nich vyšla úplně bílá Julie.
,,Jak to tak vidím, tak z dnešní procházky nebude nic,“ řekl jsem a zamračil se.
,,Ne, Harry. Jdeme ven. Třeba mi studený vzduch udělá dobře,“ namítla.
Natáhl jsem ruku a dotkl se jejího čela.
,,Vždyť úplně hoříš,“ vyjekl jsem. Jul zavrtěla hlavou.
,,Jdeme ven, Harry. Jdu se obléknout,“ řekla tónem, na který jsem nic nenamítal a sledoval její postavu jak mizí za stěnou.

Julie

 

Nasoukala jsem se do černých džínů a přes hlavu si přetáhla tričko, spolu s šedým svetrem.
A když jsem přišla do ‘obýváku‘ zarazila jsem se. Harry seděl na gauči, oblečený byl v šedých teplákách a hruď měl odhalenou.
,,Proč nejsi oblečený?“ řekla jsem neutrálně a vzala si do ruky kabelku.
,,Protože nikam nejdeme,“ pokrčil rameny a něco projížděl na telefonu.
,,Jak nikam nejdeme?! Jdeme ven, Harry!“ Překvapilo mě, jakou hlasitost měl můj hlas.
,,Ne Julie. Nikam nejdeme. Není ti dobře a nebudu tě vláčet po New Yorku!“ oplatil mi to a prudce se postavil.
,,Není mi zle. Už mi je dobře, jasný? Tak se prostě...arghh!“ zavrčela jsem a chytila se za hlavu. ,,Víš, že jseš někdy nesnesitelně starostlivej?!“ zakřičela jsem.
,,Tak promiň, že se starám,“ rozhodil bezbranně ruce. Naštvaně sebral tričko, ve kterém jsem spala, přetáhl si ho přes hlavu a zmizel za dveřmi na balkon.
Svezla jsem se na gauč a schovala si obličej do dlaní.
Tohle jsem možná trochu přehnala. Neměla jsem si na něm vylévat zlost, ale nevím, co se to stalo. Najednou se ve mě nahromadila všechna zloba a Harry byl nejblíž.
Vydechla jsem zadržovaný vzduch a zvedla se z gauče. Namířila jsem k balkonu a zarazila se, když jsem si všimla kouře vycházejícího z Harryho pusy.
,,Odkdy kouříš?“ šeptla jsem, když jsem prokouzla za ním. Mrskl po mě pohledem a cigaretu, kterou držel mezi dvěma prsty, uhasil o zábradlí.
,,Jenom když jsem naštvanej,“ zamumlal a sklopil hlavu.
,,Harry, já...omlouvám se. Neměla jsem tak vyletět. Prostě...“
,,V pohodě. Jsem moc panovačnej,“ uchechtl se.
,,Někdy,“ uznala jsem a zasmála se. ,,Ale...nevadí mi to. U tebe je to roztomilý a zároveň sexy,“ dodala jsem a usmála se. Harry se hlasitě zasmál.
,,Tak sexy jo?“ pozvedl obočí. Přitáhl si mě do náručí a omotal kolem mě paže. Bradu položil na mojí hlavu a následně mě políbil do vlasů.
,,Jestli chceš, můžeme jít ven,“ řekl nakonec.
,,Víš co? Tady je celkem pěkně. Můžeme zůstat tady.“
,,Na balkóně?“ řekl pochybovačně a uchechtl se.
,,Tak koukej.“ Vymanila jsem se z jeho objetí a opustila balkon. Zamířila jsem do obýváku, ze kterého jsem vzala dvě židle a přenesla je na balkon. Pak jsem z naší postele vzala deky a vrátila se za nechápavým Harrym.
,,Co to děláš?“ zasmál se, když jsem v jedné ruce držela deky a druhou tahala židle.
,,Co kdybys mi trochu pomohl,“ zasyčela jsem. Harry si ode mě vzal židle a postavil je vedle sebe. Pak jsem po něm hodila deku.
,,Co s tím?“ řekl nechápavě.
,,Bože Harry. Někdy se divím, jak moc nekreativní člověk jsi,“ řekla jsem a nevěřícně vrtěla hlavou. Strčila jsem do něj, takže s žuchnutím dopadl na židli a přikryla ho. To stejné jsem udělala já.
,,Jsi tak chytrá,“ řekl a zasmál se.
,,Já vím.“
Přisunula jsem si židli co nejblíž k němu a natiskla se na něj. Omotal jednu ruku kolem mých ramen a znovu mě políbil, tentokrát na čelo. Usmála jsem se a když se odtáhl, objala jsem ho.
V podstatě jsem měla všechno, co jsem chtěla a potřebovala. Sledovala jsem zasněžený New York s někým, komu na mě záleží a kdo mě miluje. A já si byla stoprocentně jistá, že já ho taky miluju.

80 votes u minulýho dílu?? WTF?!! :DD LOVE YOU SO MUCH!!! <3 

Tutoring by loveWhere stories live. Discover now