44) - Večeře

12.4K 557 10
                                    

Stála jsem uprostřed neznámé kuchyně a zírala do hrnce, ve kterém se vařila nějaká zeleninová směs.
Najednou jsem ucítila lehkou bolest v břiše. Tiše jsem vyjekla a chytila si ho. Ale rychle jsem jí zase odtáhla, protože bylo opět vypouklé.
,,Jsem těhotná,“ vydechla jsem a přejela si po břiše.
,,Jistě že jseš,“ zasmál se za mnou hluboký hlas. Harry.
,,Ale..jak?“ Opět se zasmál a přešel místo mě k plotně.
,,No..“ začal, ale přerušil ho vysoký, dětský hlásek.
,,Mami! Tati!“ křičela malá holčička. Měla na sobě fialové šatičky a v ruce držela panenku.
,,Zlatíčko.“ Harry se sehl a holčička narazila do jeho náruče. Zvedl jí a políbil jí na tvář, zatímco se holčička hlasitě smála a kopala nožičkama.
,,Mami,“ zopakovala a natáhla ke mě ruce. Chtěla jsem k ní ruce natáhnout taky, ale začala se vzdalovat a její úpěnlivé ‚Mami‘ sláblo.
,,Mami!“

 

,,Julie, miláčku. Vstávej,“ drkal do mě někdo. Odhrnul mi ze zpoceného čela pár pramínků vlasů a usmál se, když jsem otevřela oči.
,,Harry,“ vydechla jsem.
,,Musíš vstávat. Za hodinu máme být na té večeři s mým otcem,“ zabručel a vstal.
Pomalu jsem se posadila a protáhla své rozlámané tělo.
,,Jak dlouho jsem spala?“ zeptala jsem se Harryho, zatímco z kufru vytahoval různé kusy oblečení a házel ho na postel.
,,Téměř celý den. Usnula jsi na balkóně, což nevím jak se ti podařilo, protože tam byla pekelná zima. No a celý den jsi spala,“ řekl a pokrčil rameny.
,,Promiň,“ šeptla jsem a prohrábla si vlasy. ,,To bude časový posun.“
,,Neomlouvej se. Prostě ses potřebovala vyspat. Ale..na časový posun to nesváděj,“ řekl a přešel ke mě. ,,Žádný tu totiž není,“ dodal a s hromádkou oblečení odešel do koupelny.
Když jsem slyšela zavírání dveří a tekoucí vodu, odkryla jsem se a přešla k velkému zrcadlu vedle postele. Naposledy jsem nervózně kmitla ke dveřím a pak si odhrnula tričko.
Nic. Stále ploché. Žádné nateklé kotníky, žádná bolest. Prostě nic.
Najednou mi v břiše zakručelo a já se trošku ohnula. Mám hlad.
Vydala jsem se do ‘obýváku‘, ve kterém byla malá lednička, kterou jsem otevřela a objevila ovoce z rána. I když bylo trošku divné, povadlé a oschlé, měla jsem hlad, takže beru to, co je.
Vytáhla jsem tác a sedla si ke stolu.
,,Moc se nepřecpávej. Abys pak něco snědla,“ uchechtl se Harry, když vyšel z koupelny. Jenom jsem ho odmávla a strčila si do pusy další kousek jahody.
,,Hele...kde vůbec bydlí Chloe a Christian?“ zeptala jsem se, když mi došlo, že jsem je neviděla. ‘Jak bys taky mohla, když jsi celý den spala.‘
,,Bydlí ve stejném patře. Akorát na druhém konci.“ Zatímco mluvil, oblékal si šedé tričko. ,,Měla by ses jít umýt. Za chvíli vyrážíme.“ Přikývla jsem. Zbytek jsem vrátila zpátky do lednice a došla ke krabici, která stále ležela na gauči. Vzala jsem si jí a zašla do koupelny, ve které jsem se umyla, nalíčila a udělala si vlasy.
Když jsem vytáhla boty a šaty z krabice, potěšilo mě, že tam je přibalená i krabička se silonkami. V duchu jsem děkovala bohu, že v té zimě nebudu mrznout.
Oblékla jsem se a s posledním pohledem do zrcadla, kdy jsem usoudila, že vypadám dobře, jsem vyšla z koupelny.
Harry seděl na gauči a zase něco projížděl na telefonu. Ale jakmile slyšel otevírání dveří, vzhlédl a zarazil se.
,,Co je?“ vypískla jsem vyděšeně a rukama si přejela po břiše.
,,Nic,“ hlesl a zavrtěl hlavou. ,,Jenom jsi vážně moc sexy. A krásná,“ řekl a s mým kabátem v ruce přešel ke mě.
Pomohl mi navléct se do něj a když jsem se k němu otočila zpátky a díky těm botám mu hleděla přímo do očí, usmál se a konečky prstů mi přejel po tváři.
,,Dokonalá,“ šeptl a spojil naše rty. Usmála jsem se do polibku a zamotala mu prsty do vlasů, za které jsem ho jemně potáhla. Za to mi Harry sjel rukou na zadek a lehce ho zmáčkl.
,,Víš, tím, že jsem celý den prospala, budu mít na noc hodně energie,“ řekla jsem, přimhouřila oči a olízla si rty. Harry se zasmál a zamířil ke dveřím.

Jakmile nás limuzína (opět) zavezla před luxusně vypadající restauraci, sevřel se mi žaludek, když jsem spatřila osobu stojící před ní.
Byl to muž středního věku. Něco mezi čtyřiceti a padesáti. Viděla jsem jeho široký úsměv, způsobující mu ďolíčky, stejné jako má Harry. Byl oblečený v nějakém luxusním obleku a když Harry vystoupil, jeho úsměv se ještě víc rozšířil.
,,Harry,“ vydechl a počkal, až k němu dojdeme. Teda, já na těch podpatkách spíš klopýtala a pevně se držela Harryho, abych nehodila hubu před panem Stylesem.
,,Tati.“ Harry se taky usmíval.
Když jsme vyšli ty proklaté schody před restaurací, pustil mě a otočil se na svého otce. Nejdříve si podali ruce, ale nakonec skončili v objetí toho druhého. Bylo to dojemné, ale nebudu brečet. Strčila jsem si ruce do kapes od kabátu a sledovala to šťastné rodinné shledání.
,,A tady je. Ta, co ukradla srdce mého přelétavého syna,“ vykřikl nakonec pan Styles a otočil se na mě. Usmála jsem se a ruce vyndala z kapes.
,,Jsem Charles Styles,“ řekl a napřáhl ke mě ruku. Uchopila jsem jí a stále se usmívala.
,,Julie Simonsová, pane.“
,,Ale, říkej mi Charlesi. Nejsem tak starý,“ dodal a zasmál se.
,,Už je tady Chloe?“ zeptal se Harry, když Charles pustil mojí ruku.
,,Jo. I s tím svým přítelem. Tvůj bratr, že?“ otočil se na mě. Přikývla jsem a chytila se Harryho ruky. ,,Musím říct, že Harry si uměl vždycky dobře vybírat. Jste velice krásná,“ řekl a usmál se.
,,Ehm...děkuju. A taky děkuju za ty krásné šaty a boty,“ vyhrkla jsem. Odmávl to.
,,Ale, to nic. Maličkost.“
,,Tak už půjdeme ne? Je tu zima,“ řekl Harry a zatáhl mě do vyhřáté restaurace.
Vnitřek restaurace byl tak luxusní, jak vypadala zvenku. Ne-li ještě víc. Všude byly kožené židle a nebo sedačky. Dřevěné stoly byly překryté hedvábnými ubrusy na kterých se leskly křišťálové skleničky a porcelánové talíře.
,,Támhle máme stůl,“ řekl Charles a ukázal na stůl v zadní a soukromější části restaurace.
Mezi lidmi, kteří tam seděli jsem poznala tři lidi. Chloe a Christiana, kteří se o něčem bavili s ženou, kterou jsem nepoznávala. Byla to žena věku mojí tety, které bylo třicet. Měla na sobě kanárkově žluté šaty, perlový náhrdelník a dokonalé blonďaté vlasy.
A vedle ní seděl kluk. Bylo mu něco kolem šestnácti. Byl oblečený do modrých, úzkých džín, do bílé košile a i když vypadal hezky, znuděně se díval do telefonu.
Ale když mě uviděl, napřímil se a na tváři se mu rozlil široký úsměv.
,,Ahoj Julie,“ řekl a postavil se.
,,Lucasi.“

na straně Harry, Julie a Charles :D -------------------->

Tutoring by loveWhere stories live. Discover now