Část 3.

464 53 2
                                    


Nic neříkal, jen přešel ke stolu a sedl si. Já mu podal talíř s jídlem a pobídl ho, aby už začal jíst. Já na něj nečekal a na moje, konečně, dobré jídlo se vrhl jako na kořist.

On se taky dal do jídla. Jedl pomalu a tím mě i znervózňoval. To si jako myslí že je to otrávený nebo co? A to se mě jako bojí? Nebo mi snad nevěří, že jsem se ho nedotkl na jeho intimních místech? Že bych mu ukázal kamerový záznam...

Oh, ano mám snad skoro všude kamery, jelikož doma nejsem tak často, a jednu dobu se mi do domu vloupalo několik hajzlů, od té doby, mám tajné kamery na místech, jako je pokoj, obývák, a další pokoje, odkud by mi někdo mohl něco ukrást.

"Tvůj obličej..." šeptl potichu muž a přestal jíst. Podíval se na mě a tak jsem taky přestal žvýkat to lahodné jídlo. "Neviděli jsme se někdy?" dořekl a já polkl kus mého jídla. utřel jsem si pusu a odpověděl.

"Je možné, že jste mě spatřil v televizi. Jsem totiž právník." zvedl jsem se ze židle a vzal jak své, tak i jeho talíř a odnesl ho do myčky. Od té doby nic neříkal, jen seděl na místě a díval se na zem. Byl neuvěřitelně potichu.
Najednou se ozval zvuk sušičky. Jeho košile byla suchá.
"A je vypráno. Na sobě jste měl jen tu košili, takže Vám dám kalhoty, který vám budou, a ostatní oblečení. To si budete moct nechat a nebudete to muset vracet, dobře?" zeptal jsem se a hned šel pro tu košili.Koupelny jsem tu měl dvě. Jedna v přízemí, která je spíše jen na praní a sušení prádla a ještě tam mám dveře, kterými se dostanu do špižírny. Druhá je v patře, kde mám sprchový kout, vanu a tak dále...

His SaviorWhere stories live. Discover now