ON: Kdo se ti líbí?
ONA: Nikdo.
ON: Ale.... tak, kdo se ti líbí?
ONA: Nikdo! Kolikrát se mě ještě zeptáš?
ON: Tolikrát, kolik to bude nutné, než vyslovíš mé jméno.
...
Jako každé ráno tak i dnes mi nemohl hned po ránu utéct ten odporný zvuk budíku. Vstala jsem z vyhřáté postele oblékla si župan a šla do kuchyně. V kuchyni jsem si přichystala chleba se sýrem. Ve chvíli kdy jsem si sedala na židli u jídelního stolu, vešel do kuchyně i Daniel. ,,Ahoj, psali mi rodiče.'' řekl a své kroky směřoval k lednici. ,,A co ti psali.'' řekla jsem trošku naštvaným hlasem, protože jsem byla domluvená s mamkou, aby psali mě. ,,Nic zajímavého jen ať se taky nezabijeme a že se máme chovat slušně.'' řekl a chystal si snídani. ,,Ok'' odpověděla jsem, vzala talíř ze stolu a šla ho dát do myčky. Další moje kroky směřovali do koupelny, kde jsem se rychle osprchovala a přeběhla do mého pokoje. Ve skříni jsem si vybrala overal s krajkou (viz. média). Venku bylo horko a svítilo sluníčko.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Další mé kroky byli zpět do koupel měla jsem ještě mokré vlasy a proto jsem si je vyfénovala, učesala a nechala už suché rozpuštěné. Řasy jsem si projela kartáčkem od řasenky a vyčistila si zuby. V pokoji si vzala batoh do školy a šla na chodbu, kde jsem si obula černé balerínky. ,,Danieli, dělej!'' zařvala jsem na celý dům, jelikož můj bratr byl ještě v pokoji a my neměli moc času. ,,Už jsem tady'' řekl Daniel když scházel z posledního schodu. Zamkla jsem hlavní dveře a nasedla do auta. Za chvilku jsme byli u školy, kde na mě jako každý jiný den čekal Carter. ,,Ahoj už jsem si myslel že dneska do školy nejdeš.'' řekl Carter a objal mě, objetí jsem mu opětovala, když jsme se od sebe odtáhli ,,Ahoj, ne jenom jsme dneska nějak nestíhali.'' řekla jsem s úsměvem na rtech. ,,tak jo, asi bychom už měli jít.'' pousmál se Carter a ukázal na hodiny. Přikývla jsem a odešla společně s Carterem ke skříňkám. Cestou jsme si povídali o škole. U hlavního vchodu jsme potkali Dejana, který si povídal s klukama z vyššího ročníku. (přesněji o jednu třídu výš. takže tam s ním byl i můj bratr). Jen jsme okolo nich prošli a neřešili je. Ve skříňce jsem si vzala věci na hodiny, rozloučila se s Carterem a zamířila si to do třídy, kde jsem si sedla na své obvyklé místo a čekala až se zazvoní na hodinu.
PO TŘECH VYUČ. HODINÁCH!!!
První tři hodiny byli docela nuda asi jako všechny ostatní hodiny. Chystala jsem si věci na chemii když v tom mi někdo poklepal na lavici. ,,Co je zase!'' řekla docela naštvaně a odtrhla svůj pohled od batohu ve kterém jsem hledala učebnici. ,,Ahoj, promiň jestli teď nemáš čas.'' řekl Dejan s milým hlasem. ,,Ahoj, no teď už je to stejně jedno. Co potřebuješ?'' řekla jsem ne moc milým tonem hlasu. ,,Ok, jen jestli dneska po škole nemáš čas?'' řekl mile a pousmál se na mě. ,,Jo chvilku bych asi měla.'' řekla jsem provokativně a usmála se. ,,Tak jo, po škole ti napíšu kdy a kde se sejdeme.'' řekl docela sebevědomě. ,,Když to nebude na druhém konci města, nemám s tím problém'' odpověděla jsem. ,,Nebude, neboj se.'' řekl s úšklebkem, chtěla jsem odpovědět ale nestihla jsem to do třídy přišel učitel. Ani jsem si nevšimla že se zvonilo. Po vyučování jsem se ze třídy odebrala ke skříňkám. Čekal tu Carter. ,,jak jdeš domů?'' zeptal se. ,,asi pěšky, Daniel má trénink.'' řekla jsem docela znechuceně. ,,Aha, asi mě zabiješ ale já dneska nemůžu jít s tebou.'' řekl docela smutně. ,,Proč?'' zeptala jsem se a zavírala skříňku. ,,On přijede strýček z Francie a přijede pro mě ke škole, potom společně pojedeme za babičkou.'' řekl ne moc nadšeně. ,,Co je? vždyť se na strýčka vždycky docela těšíš.'' ,,On ale strýček není ten problém.'' ,,Jooo, takhle už to chápu tobě vadí že jedete k babičce.'' on totiž Carter návštěvy babičky moc nemusí ale i přesto má babičku rád. ,,chytrá'' řekl a rozcuchal mi vlasy. Teď už jsme stáli před školou. Stoupla jsem si před Cartera a chytla ho za ruce a začla mu říkat jak se má chovat u babičky. Říkala jsem mu to schválně, protože vím, že ho to štve. ,,Ty si vážně hrozná.'' řekl s úsměvem. ,,Ale i tak bys mě nevyměnil.'' řekla jsem egoisticky. ,,to máš pravdu, nevyměnil. Protože nemůžu víš toho o mě až moc.'' řekl a začal se smát. V tu chvíli přijelo auto a v něm přijel Carterův strýc. S Carterem jsem se rozloučila. Když auto odjelo vydala jsem se domů. Procházela jsem okolo parku, když v tom za mnou někdo zavolal moje jméno. Otočila jsem se a uviděla jak za mnou běží.....?