~ Zakázaná láska ~ (KOREKCE)

45.

V mém těle se mísilo napjetí a naštvanost. Chvíle než táta vyslovil to jméno se mi zdála nekonečná.
,,Je to Dejan'' vyslovil táta poraženě a svůj pohled opět sklopil do země. Slz na mých tvářích se začalo objevovat více a více. Když to máma zpozoruje pomalými kroky se ke mě začne blížit, když je u mně pro tuto chvíli nebezpečně blízko, udělám dva kroky dozadu. Mámě se na tváři objeví překvapený výraz a chce něco říct ale to už nestihne.
,,Ne…ne…ne'' šeptnu si pro sebe, otočím a rychlím krokem jdu na chodbu, kde jsem si rychle obula boty, vzala z věšáku mikinu, klíče a vyběhla před dům. Běžela jsem před dum, kde bydlí Carter ale těsně před tím než jsem zazvonila mi došlo že není doma.
,,Sakra'' řekla jsem polohlase a otočila se zády ke dveřím. Pomalu jsem odcházela pryč a přemýšlela, kam teď mám jít. Sedla jsem si na obrubník a prohlížela se.
Pohledem jsem se zastavila u domu, který je hned vedle našeho a bydlí v něm Dejan. Nebo teď už spíše můj nevlastní bratr. Proč?! Proč zrovna on?! Mám ho ráda. Dobře se mi s ním mluví a jako málo kdo mě chápe. On to ví?! Ví Dejan to, že je vlastně můj nevlastní bratr?! Proto se ke mě choval tak mile? Ale proč by mě tedy tenkrát políbil? Nechápu to ale teď je to jediný člověk, kterému věřím. Zvedla jsem se z obrubníku a pomalým krokem šla k domu, kde bydlí. Cestou ještě zvažovala jestli je to správné rozhodnutí. Stojím před dveřmi a chystám se zazvonil na zvonek.
Zvonek se rozezněl domem. Já si kvůli nervozitě kousala spodní ret.
Netrvalo to dlouho a dveře se otevřely a já měla možnost spatřit Dejana, který vypadal, že se někam chystá. Na nohou měl boty a svou mikinu držel v ruce.

POHLED DEJAN:

Vzal jsem si mikinu a chystal se otevřít dveře. V tom se domem rozezněl zvonek a já jen vzpomínal jestli měl někdo přijít, protože teď by se mi to vážně nehodilo. Otevřu dveře a za nimi stojí nervózní Nell a jde vidět, že jí něco rozhodilo.
,,A-ahoj Nell'' pozdravil jsem jí trochu zaskočeně, protože Nell jsem opravdu za těmi dveřmi nečekal.
,, Potřebuješ něco?'' po vyslovení této otázky jsem si chtěl nafackovat a myslel jsem si, že jsem to tou otázkou vážně posral.
,, Vlastně nic vidím, že se někam chystáš'' řekla a ukázala na mikinu, kterou jsem držel v ruce. ,,Tak nebudu zdržovat'' dořekla a couvla o krok dozadu.

,,Ale vůbec nezdržuješ, právě naopak.'' začal jsem a v hlavě si chystal jak jí to vysvětlit, jen aby neodešla. ,,Chystal jsem se za tebou.'' řekl jsem a sledoval její reakci. ,,Za mnou? Proč?'' řekla a přistoupila ke mně zase o pár kroků blíž. ,,No…nebyla jsi ve škole, tak jsem chtěl vědět jestli jsi v pořádku'' odpověděl jsem na otázku kterou mi položila. Ona jen přikývla a podívala se na mě. Bylo ticho než mě napadlo, že bych jí mohl konečně pustit do domu. Měla ne sobě jen lehkou mikinu a venku zrovna nejteplejší počasí nebylo.
,, Pojď dovnitř'' řekl jsem a odstoupil od dveří aby mohla projít. Chvilku se ještě rozmýšlela ale potom pomalým krokem vstoupila do dveří.

,, Chceš čaj nebo ne něco k pití?'' zeptal jsem se Nell když jsme byli v kuchyni.
,,Ne, díky'' odpověděla a usmála se ale poznal jsem, že to byl nucený úsměv. Popravdě Nell nevypadala dobře. Teď nemyslím vzhledově nebo tak ale měla zarudlé oči, napuchle tváře a pleť jako bílou zeď.
,,Nell stalo se něco?'' zeptal jsem se a přistoupil k ní blíže. Nell sklonila hlavu a pohled upřela na podlahu. Chytil jsem ji jemně za bradu a uvedl ji hlavu a tím i její pohled, který právě zaryla do mých očí. Já jsem naoplátku svůj pohled upřel do jejích očí, které byly plné slz. Na nic už jsem se neptal a udělal k Nell ještě pár kroků, teď už jsem od ní stál pouze pár centimetrů, které jsem přerušil tím že jsem si jí přitáhl do objetí. Myslel jsem, že se odtáhne ale když mi objetí opětovala jsem svůj stisk zesílil. Slyšel jsem její vzlyky, které se snažila nějak utlumovat. Vzal jsem ji do náruče a pomalu jí odnesl do mého pokoje. Položil jsem ji do postele a přikryl peřinou. Ještě jí pohladil po vlasech a potichu odešel. Rád bych tam s ní zůstal ale také chci aby se pořádně vyspala. Sám jsem si lehl v obýváku na gauč ale usnout jsem nemohl. Zvedl jsem se z gauče a šel se podívat na Nell. Pootevřel jsem dveře a podíval se na ní. Ležela v mé velké posteli sama, zachumlaná v peřině a spokojeně oddychovala. Sám pro sebe jsem se pousmál, zavřel dveře a šel zpátky do obýváku. Lehl jsem si a za chvilku jsem usnul.

Ahoooooj
Je tu další kapitola. Snad se líbila. Blíží se nám konec příběhu a chci se vás zeptat jestli byste neměli zájem o něco jako ask. Jestli ano tak pište do komentářů otázky, můžete se ptát postav z příběhu a nebo mě. Jinak chci moc poděkovat za ohlasy 🖤🖤 jste úžasní. Nejlepší čtenáři, co můžu mít.
Mám Vás moooc ráda 🖤🖤🖤🖤
Vaše~Marča~