Seděl jsem na posteli ve svém pokoji. Před chvíli jsem se vrátil z Yoongiho pohřbu. Bylo to hrozné. Nikdy jsem si nemyslel, že někomu z kluků půjdu na pohřeb. A už vůbec ne tak brzy.
Všechni jsme plakali. Namjoon, Hobi a Jin se snažili být ti silní a nebrečet. Ale i tak byly ty slzy vidět. Jin a Namjoon nás pozvali k sobě. Prý by jsme měli být spolu v tuto chvíli. Nechtěl jsem. Nakonec mě odvezli domů a nezapomněli mi říct, ať zavolám kdyby se cokoliv stalo.
Proto jsem seděl na posteli a v rukách album se všemi fotkami. Přeci jen, už mi zůstávali jen vzpomínky. Utřel jsem si mokré tváře a zvedl se. Tiše jsem otevřel dveře a šel ke dveřím jeho pokoje. Nadechl jsem se a pomalu je otevřel. Všechno bylo pořád na stejném místě. Postel byla rozházená. Člověk by si myslel, že v ní někdo před chvílí spal. Sedl jsem si na ni a sáhl na nejbližší kus jeho oblečení. Bylo to tričko, které jsem mi dal minulé Vánoce. Vonělo jako on. Aniž bych si to uvědomil, mi po tváří stekla slza. A pak další a další. Schoval jsem si obličej do dlaní a tiše vzlykal.
,,Nebreč, nesluší ti to. "
***
Aloha
Nevím jak vy, ale já jdu spát, protože jinak zítra usnu ve škole a to by mým známkám moc neprospělo 😂 I love you all my sweethearts. ❤❤❤❤
-dadinkaz
YOU ARE READING
Ghost Boyfriend {YoonMin}
Fanfiction,,Nejhorší na tom je, že city k tobě jsem si uvědomil až po smrti."
