Epilog

2.7K 133 8
                                    

Pohled Martinuse

,,Tati! Podívej, nakreslila jsem ti obrázek" podala mi Laura, moje dcera, papír s jejím obrázkem. Byli jsme tam všichni - Já, Terezka, Laura a Maisie (Čtěte "mejzí", někteří lidé to čtou majsie 😂) to je naše druhá dcera. Narodily se nám dvojčata. Převzal jsem si ho a usmál jsem se.
,,To je krásné, Laurinko. Kde je Maisie a maminka?" zeptal jsem se a rozhlédl jsem se po letištní hale. Před rokem jsme se s Marcusem vrátili ke zpěvu a teď poletíme na turné. I když se mi nechtělo, souhlasil jsem.
,,Já nevím, ztratily se mi. Byly tam.." ukázala na lavičky.
,,A už tam nejsou" povzdechla si.
Podíval jsem se na hodinky, které jsem dostal loni k mým 25. Narozeninám. Mám ještě hodně času, skoro dvě hodiny.
Vzal jsem Lauru za ruku a vedl jsem ji k lavičkám. Kousek od laviček jsem viděl MOJI Terezku s Maisie, kterou drží za ruku, jak se nervózně rozhlíží kolem sebe.
I s Laurou jsem se vydal za ní. Terezka si úlevně oddechla když mě a Lauru uviděla. Klekla si k ní.
,,Laurinko, tohle mi už nedělej, ano? Je tady moc lidí, mohla by ses ztratit nebo by ti mohl někdo ublížit. Drž se u mě, ano broučku?" zeptala se a Laura jen přikývla.
,,Dobře" řekla Terezka a stoupla si.
,,Kdy vám to letí?" zeptala se mě.
,,Za dvě hodiny" povzdechl jsem si. Nikam se mi nechce. Dva měsíce nebudu vídat moje malé drobečky a jejich krásnou maminku.
Jak mám sakra přežít?
,,Neustále před sebou vidím toho patnáctiletého kluka, který se na mě vyřítil, když jsem s tátou přiletěla do Norska" řekla Terezka a usmála se.
,,A já zase tu vyděšenou, malou holku, kterou jsem miloval už jako malý" pousmál jsem se. Čas tak strašně rychle letí.
,,Tati, proč je tady tolik lidí?"
Zeptala se mě Maisie. Rozhlédl jsem se kolem. Skoro všechny fanynky se na nás dívaly, některé na Maca, kterou se zrovna bavil s Míšou a s jejich synem Theem ("teem", prostě je to Theo, jenom nevím jak se to skloňuje 😂👌)
,,No, víš..." klekl jsem si k ní "Závidí" pousmál jsem se. Maisie se taky usmála a skočila mi kolem krku. Pevně jsem ji objal, načež se za náma přidala i Laura. Vždycky to tak udělají. Když se za mnou vetře jedna, musí i druhá. Miluju je, všechny tři. Terezka se jen usmívala a dívala se na nás.
,,Tati?" odtáhla se Laura.
,,Ano, zlatíčko?" pohladil jsem ji po jejích blonďatých vláskách.
,,Já nechci aby jsi odjel" posmutněla a přidala se k ní i Maisie. Klekla si k nám i Terezka.
,,Ale tatínek se za chvíli vrátí, nebude to dlouho trvat a budeme ho mít zpátky" řekla Terezka.
,,A kdy se vrátí?" zeptala se Maisie.
,,Za dva měsíce" řekl jsem a zkousnul jsem si ret. To je moc dlouhá doba.
Maisie s Laurou jenom přikývly a znova mě objaly. Všiml jsem si, že Terezce stekla slza po tváři.
,,Teri, neplakej" slzu jsem jí setřel.
,,Já... Musím ti něco říct" řekla naléhavě. Pozvedl jsem obočí.
,,Copak?" zeptal jsem se.
,,Před dětma ne" řekla a odvedla je na chvíli za Míšou, Macem a Theem, teď už tam byl i u nich i Kjell-Erik.
Vzala mě za ruku a podívala se mi do očí. Netušil jsem, co mi chce říct.
,,Lásko, já-já... Jsem těhotná" řekla a zkousla si ret.
Já jsem jenom nahodil dojatý obličej a pevně jsem ji objal, ale zároveň tak, abych jí neublížil. Nikdo nás nechápal. Všichni se na nás dívali jak na blázny, ale nám to bylo fuk.
Budu po třetí táta.
Byl jsem šťastný. Prostě jsem neovládal své emoce a rozbrečel jsem se štěstím, jako poprvé.
,,Zlato... " stiskla mě Terezka ještě víc.
,,Ještě to není jisté, jsem teprve v druhém měsíci, i když si myslím že Kjell-Erik už něco tuší, jinak si nedokážu vysvětlit ten jeho úšklebek" řekla se smíchem. Odtáhl jsem se a stále se slzami v očích a úsměvem na rtech jsem se podíval na tátu.
Ústy jsem mu naznačil větu 'Budu táta' a on se jen usmál a začal tleskat, postupně se k němu přidaly i fanynky. Terezka mi jenom schovala obličej do bundy, vždycky se stydí. Naše dvě malé sluníčka přiběhly za náma a dožadovaly se vysvětlení. Když jsme jim řekli, že budou mít sestřičku nebo bratříčka, spadl mi kámen ze srdce, protože byly rády. Docela jsem se bál, že nebudou.
Vyzvedl jsem si Maisie do náruče a Lauru na druhou ruku (vysvětlování level Terka, přeberte si to jak chcete 😂) a políbil jsem Terezku. Prostě a jednoduše - Jsem šťastný a tak to i zůstane.
NAVŽDYCKY

Pohled Marcuse

Ve stejnou dobu

,,Theo, pojď sem" řekl jsem a nastavil jsem ruce, aby měl Theo kratší cestu ke mě, vždyť se sotva naučil chodit. Dopajdal se ke mě a já jsem si ho vzal do náruče.
,,Macu.... Musíš jet? Já to bez tebe nezvládnu" povzdechla si Míša. Taky se mi nechce od ní a od toho caparta, ale práce... Není důležitější, ale z něčeho žít musíme.
,,Lásko, určitě to tu zvládneš, jsi ta nejsilnější a nejšikovnější žena jakou znám, takže to zvládneš a za dva měsíce mě máš zpátky. Neboj se, uteče to jako voda. Taky se mi od vás nechce, ale vydělávat nějak musím" políbil jsem ji.
,,Co když budu neschopná a Theovi se něco stane?"
,,Co by se mu mělo stát? Míšo, uklidni se lásko, nic se mu nestane. Vím, že je to těžké, ale zvládneme to, ano?"
,,Ano" přitakala a objala mě. Mačkal jsem ji v obětí společně s Theem.
,,Miluju tě" zašeptal jsem.
,,Já tebe taky Marcusi, a moc" řekla Míša a odtáhla se. Usmála se a převzala si ode mě Thea. Přišel za náma Kjell-Erik.
,,Tak co, máš všechno, Marcusi?" zeptal se.
Chytl jsem Míšu, která držela Thea, za pas a řekl jsem.
,,Teď už ano"
,,Nemůžu uvěřit, že jste tak vyrostli" řekl Kjell-Erik. Hned na to přišla Terka s Maisie a Laurou s prosbou, jestli by jsme je chvilku nepohlídali. Souhlasili jsme a šli jsme sledovat co ti dva zase dělají. Něco Tinusovi řekla a ten ji hned objal a začal brečet. Vůbec nic jsem nechápal, ale ostatní se culili. To jsem až takový debil? Teprve až když Tinus taťkovi naznačil větu 'Budu táta' pochopil jsem. Aha. Táta a fanynky začaly tleskat, tak jsme se přidali. Míšu jsem si držel okolo pasu.
,,Nemůžu se dočkat, až přiletíš domů" řekla.
,,Ještě jsem ani neodletěl" zasmál jsem se.
,,Ale už mi chybíš" zašeptala a já jsem ji vášnivě políbil. Jak neskutečně moc ji miluji❤

𝐦𝐚𝐤𝐞 𝐲𝐨𝐮 𝐛𝐞𝐥𝐢𝐞𝐯𝐞 𝐢𝐧 𝐥𝐨𝐯𝐞 | 𝐦𝐚𝐫𝐜𝐮𝐬 & 𝐦𝐚𝐫𝐭𝐢𝐧𝐮𝐬Where stories live. Discover now