Medvídek

847 44 11
                                    

Spoře osvětlená chodba a vůně dezinfekce...tady žiju. Jsem používán k utěšování dětí,jsem jen bezcenná nemocniční hračka. Nebo se tak alespoň před doktory a rodiči dětí jevím.

Byl pozdní večer,když přivezli asi patnáct dětí,kvůli nějaké nehodě. Byly hned operovány,aby jim byly ,,zpraveny" polámané kosti. Jedno po druhém je pak vozili ke mně na pokoj. Odbila půlnoc a všechny děti byly odoperovány a uloženy do postelí. Nastal můj čas...doteď mě využívali jen jako hračku,ale to se brzy změní. Vylézám z krabice a beru do ruky injekční stříkačku. Naplňuji jí kombinací všech možných léků a uspávadel a bodám každému dítěti injekci pod kůži. Ale ne jemně,jak to dělají doktoři,nýbrž prudce a co nejvíc bolestivě. Dělá mi dobře vidět je brečet,ale to mi nestačí. Probírám se k životu,jednomu po druhém jim lámu ty jejich srůstající kůstky znovu a znovu. Trpí bolestí,vřeští na celou nemocnici,psychicky umírají. Slyším doktory...rychle musím zalést zpátky do krabice. Teď je půl páté a doktoři stále nepřišli na to,kdo to dětem udělal. Přece by neobvinili malého plyšového medvídka,že...

Creepypasty [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat