♡KISSING♡ VKOOK [Pozastaveno]

✔🌹welcome to BTS🌹✔

Pomalu, ale jistě se blížila třetí hodina a já už byl hodně nervózní. Ten inzerát měl i nějaké podrobnosti, které jsem si také přečetl. Psalo se tam o tom, že ze všech vyberou deset nejlepších a z těch deseti dalších pět postupujících a potom ten,  kdo vyhrál konkurz bude členem skupiny. Už teď jsem věděl, že nemám nejmenší šanci. Celý nervózní jsem se rychle učesal a navoněl. Párkrát jsem se zhluboka nadechl a zase vydechl. Většinou mi to od stresu pomáhá, ale tentokrát ne. Nic mi nepomáhalo. Namočil jsem si obličej studenou vodou a nechal kapky stékat po mé tváři. Obličej jsem si potom utřel a ručník zase vrátil na své místo. Vyšel jsem z koupelny, vzal si bundu, telefon a vypl notebook. Ustlal jsem si postel a otevřel okno na větračku a zalil kytky. Tak, snad jsem udělal všechno a můžu v klidu odejít. Vyšel jsem z pokoje a zavřel za sebou dveře. Šel jsem kratší chodbou ke schodům, které vedly do obývacího pokoje. Asi si říkáte, že jsem se ještě nezmínil o mamce a taťkovi. Bydlím sám. Rodiče mi pouze občas přispějí, abych to tu zvládl udržet, ale už jsem se s nimi docela dlouho neviděl. Ani neví, že se chystám na nějaký konkurz. Když se mi to nepovede, ani jim o tom neřeknu. V obývacím pokoji jsem také otevřel okno na větračku a vzal si jablko do ruky. Přešel jsem ke dveřím, které jsem otevřel a prošel jimi. Hned na to jsem je zavřel a zamkl. Konečně čerstvý vzduch. Pořádně jsem se nadechl a vyšel směr město. Cestou jsem přemýšlel, kolik tam asi bude lidí. Doufám, že nás tam tolik nebude.

******
Konečně jsem se blížil k veliké budově jménem Big hit. Celou jsem si ji prohlédl a zjistil, že je docela hezká. Stál jsem tam asi pět minut a pak se konečně odvážil vejít do té ohromné budovy. Vzal jsem za kliku a vešel do budovy. I uvnitř byla hezká. Všude bylo hrozně moc lidí. Tolik lidí jsem si ani nepředstavoval. Všichni stáli v jedné řadě a něco si mezi sebou říkali. Vykoukl jsem z řady a podíval se kam řada vede a co se na konci ní děje, ale nic jsem neviděl.

,,Promiňte,  nevadilo by vám, kdybych se šel podívat dopředu, co se tam děje?"
Poptal jsem se nějakého kluka, asi ve stejném věku jako jsem já.

,, Nebude mi to vadit, samotného mě zajímá, co se tam děje."

Mile jsem se na něj usmál a odešel. Ta řada mi přišla nekonečná. Lidé křičeli, zpívali, povídali si. A já, já tam byl sám a mohl si maximálně tak odpovídat na své myšlenky. ,S dovolením." "S dovolením." ,,S dovolením." Říkal jsem pořád dokola a už mě to ani moc nebavilo. Ach konečně. Došel jsem na konec řady a začal si prohlížet a zkoumat, co se tam vlastně děje. Lidé se hlásili a nějaké holky si je zapisovaly a posílaly do vedlejších dveří.

,,Pane, řekněte nám své jméno"

,,Co? Tp  je na mě?"

,,A na koho jiného?"

Podíval jsem se na ni s vykulenýma očima a potom se podíval na konec řady.

,,No tak pane, to jméno."

,,Jojo...."

,,No??"

,,Eh no Jeon Jungkook."

,,Hezké jméno a váš věk."

,,Je mi 19."

,,Dobře, tak Jungkooku, jdi támhle do těch dveří a tohle si připni na tričko." Dořekla a podala mi malé číslo se spínáčky.

,,Děkuji."
Na to už neodpověděla a já šel hledat ty dveře, na které ukazovala.
Ah konečně. Na velkých dveřích bylo napsáno: Konkurz. Bylo tam i slyšet jak někdo zpívá, ale nebylo to nic extra. Zaklepal jsem a po chvilce jsem uslyšel docela hlasité: “Dále!”  Vzal jsem za kliku a zhluboka se nadechl. Otevřel jsem dveře a naskytl se mi pohled na pět kluků. Hned jsem je poznal. Na zemi v tureckém sedě seděl Rap Monster, vedle něho zprava J-hope. Nalevo od Moona seděl Suga,vedle něho seděl Jimin a vedle Jimina seděl Jin. Ale někdo tu chyběl, ale kdo? Všichni na mě natočili svoje hlavy a se zájmem mě pozorovali.

,,Ahoj, jak se jmenuješ?"

,,Ahoj, jmenuji se Jeon Jungkook."
Ani jsem nebyl nervózní, když jsem s nimi mluvil.

,,Jak sis asi všiml, chybí tu Taehyung."

,,Jo, všiml."

,,Pojď k nám Kookie.Neboj se nás."

,,N-no dobře."
Vůbec jsem nečekal ,že budou takhle milí. Přešel jsem k nim a posadil se vedle J-hopa.

,,Tak Kookie, řekni nám něco o sobě."

,,Dobře, takže moje jméno už znáte. Je mi devatenáct a rád zpívám a tancuju. Jinak bych tu vlastně ani nebyl."

,,Ooo, jak roztomilé. Byl by z nás nejmladší." Řekl Rap Mon.

Trochu jsem se uculil a pokračoval. ,,Bydlím kousek odtud. A bydlím sám, rodiče mi jen malinko pomáhají."

,,Dobře a co nám zazpíváš?." Optal se mě Jin.

,,No, složil jsem písničku. Jmenuje se If You."

,,Ooo, tak to budeš určitě hodně nadaný. Dáme ti výhodu, kterou tu zatím nikdo neměl. Budeš zpívat bez mikrofonu a tady v kroužku."

,,No dobře." Zhluboka jsem se nadechl a zavřel oči. A nakonec začal zpívat.

Když jsem otevřel oči a podíval se na kluky, byli úplně zaujatí a řekl bych, že se jim to i líbilo. Konečně jsem dozpíval a kluci začali zběsile tleskat a pištět.

,,To bylo úžasné, dokonalé."

,,Kluci, pojďte ke mě." Řekl vážně Rap Monster.

"Jo, souhlasím. Já taky. Jo fajn nápad. Myslím, že určitě ano."

,,Tak Kooku jsi přijatý. Celý konkurz skončil. Jdu je poslat domů."

,,Cože, vážně já??"

,,Ano, jsi dokonalý. Jsi přesně to, co jsme hledal