Lexi Mason II. [CZ FF]

4. Unsuccessful mission

,,A tentokrát se mi vrať celý," řekla jsem prosebně.

,,Pokusím se," přitakal. ,,Ty se tady opatruj."

Políbila jsem Clinta na rozloučenou a sledovala, jak se vrací do tryskáče. Zadní část se pak zavřela a oni odletěli.

Stála jsem tam ještě několik minut, než jsem zamířila do domu. Shodli jsme se na tom, že je jedno, jestli budu tady nebo tam.

Navíc, potřebovala jsem mluvit s mámou a nechtěla ji tahat na základnu. Podívala jsem se na hodinky. Měla by tu být za půl hodiny.

Zamířila jsem do kuchyně, abych si přichystala něco ke svačině. Jakmile jsem tak udělala, vrátila jsem se do obývacího pokoje.

Posadila jsem se a pustila si televizi, abych se nějak zabavila. A hlavně svoje myšlenky.

Zjištění, že moje biologická matka na sobě dobrovolně nechala dělat pokusy, přestože byla těhotná, bylo šokující. Nechápala jsem, jak se k tomu může někdo uvolit.

Steve byl sice to samé, ale tehdy byla válka. V době, kdy jsem se narodila, žádná nebyla. Tak proč?

A Wanda s Pietrem, ti se taky přihlásili dobrovolně. Nevím, co je k tomu vedlo, ale rozhodně museli mít nějaký dobrý důvod, když jako jediní přežili. Něco, co je donutilo to všechno přečkat.

Jediné, co o nich vím je, že osiřeli. Možná to byl ten důvod. Každý ztrátu nese jinak.

Zvedla jsem pohled, když se rozezněl domovní zvonek. Postavila jsem se a zamířila ke dveřím. Jak jsem čekala, stála tam máma.

,,Ahoj," pozdravila jsem ji a ustoupila, aby mohla projít.

,,Ahoj, zlatíčko," usmála se a objala mě. Když jsme se stali Avengers, moje identita byla v podstatě prozrazena. Nemělo tedy smysl dál dělat, že žádné rodiče nemám, abych se neprozradila.

Začali jsme se vídat častěji, jako normální lidé.

,,Stalo se něco?" zeptala se máma, když jsme mířili do obýváku. ,,Vypadáš ustaraně."

,,Musím s tebou o něčem mluvit," odvětila jsem a naznačila jí, aby se posadila. ,,O něčem hodně vážném."

,,Začínáš mě děsit," přiznala. ,,Tak co je?"

,,Jsem adoptovaná?" vyhrkla jsem a sledovala její výraz. První byla překvapená, potom se však smutně usmála.

,,Jak jsi se to dozvěděla?"

,,Záznamy z Hydry," vydechla jsem. ,,Na poslední misi jsme zjistili, že Hydra dělala pokusy na lidech. Jen dva přežili, ale mají schopnosti, které nikdo jiný ne.

Procházela jsem složky a narazila na jednu, kde byly záznamy z pokusu starého dvacet jedna let. Nebylo tam žádné jméno, ale ty schopnosti, které žena získala, mám i já. A ona byla těhotná v průběhu toho experimentu."

,,Nechtěli jsme ti to říkat," začala s vysvětlováním. ,,Chtěli jsme, abys měla rodinu, která tě miluje a které na tobě záleží."

,,Nemám vám to za zlé," zavrtěla jsem hlavou. ,,Rozhodně to bylo lepší než vědět, že má biologická matka byla ochotná na sobě dělat experimenty i přes to, že mohla potratit.

Jak jsem se k vám dostala?"

,,Jeden večer někdo zazvonil na zvonek," odpověděla. ,,Šla jsem otevřít a uviděla Furyho s dítětem v náručí. Samozřejmě jsem tehdy nevěděla, kdo to je nebo co dělá.