Poslední úplněk [Opravuje se]

Kapitola jedenáctá

Šli jsme zase hluboko do lesa, kde byla naše "smečka". Emré mě táhl někam davem, nejspíše za jeho otcem. Když se zastavil, všimla jsem si jeho otce, jak se baví s někajou ženskou. Emré na ně upřeně koukal a já nevěděla co se děje. Stiskl mi pevněji ruku, div jsem nevypískla bolestí.
"Emré? Co se děje?" řekla jsem, ale nevnímal. "Emré tak řekneš mi sakra co ti je?!" trochu jsem zvýšila hlas a on se na mě podíval.
"Ehm....Cože?" řekl a otočil se tentokrát ke mě celým tělem a chytl mě za pas.
"Proč si nevnímal? Co to děláš?!" řekla jsem když mi rukou sjel po zádech na zadek. On jen na mě hloupě koukal a pak mě chytl za ruce a odtáhl mě někam, kde nebyly lidi.
"Emré, děje se něco?" řekla jsem a zadívala se mu hluboko do očí.
"Nic se něděje. Já....já jen...ta holka co byla s mím otcem...ona...je od těch druhých...od Paulovo skupiny. Víš... Nekousl tě nikdo od nás. Všiml jsem si toho hned i můj otec. Kousl tě jeden z od Paula, ale jestli chceš jít k nim.....tak...já...já to pochopím." řekl a po tváři mu stekla slza. Usmála jsem se na něj.
"Já nechci být u Paula. Chci být tady, nenechám tě samotného, nikdy. Mám tě ráda víš." řekla jsem a to už Emrému zářili oči radostí.
"Taky tě mám rád" usmál se a chvilku jsme si hleděli do očí.

Tak co říkáte na další kapitolu? Doufám že se bude líbit❤ Maky❤