Dracula: Behind the Scenes

40. Ticho po pěšině

Jak tak koukám, poslední aktualizace byla před víc jak týdnem. Sad story. Proč je takové ticho? Hmmm...jsem mrtvá z praxí. To je něco hrozného. Aspoň to nebudu muset odchodit celé. A navíc momentálně stojím na jedné kapitole v příběhu. Tohle setkání mi moc nejde, fuj je to. Ale ve středu bych kapitolu snad už měla dodat. Snad. Ale určitě jo. Znám se.

Momentálně se blíží taková velká událost, která bude rozkouskovaná na několik kapitol a uvádí ji právě ta kapitola, která mi zrovna nejde pořádně napsat. Až se přes ni dostanu, snad to nějak půjde, i když si pořád nejsem jistá, jak se v tom bude vyvíjet dějová linka Vivienne. Devět postav je hrozně moc, nemyslíte? Meh, pro někoho je to možná ještě málo, ale já jsem perfekcionista a detailista a snažím se dávkovat každé postavě stejný prostor. Každá postava má svou vlastní cestu a všechno se to musí na konci spojit, takže jako...jsem prostě puntičkář, no co. Pak z toho vzniká skoro stovka kapitol. Kdybych si chtěla jednu kopii příběhu vytisknut jen tak pro radost, čistě z rozmaru, tak zruinuji tiskárnu.

Jinak jsem dneska viděla film Bez soucitu (fakt debilní český překlad), kde hraje Jonathan a drsný John Travolta. Jako...líbilo se mi to, ne že ne. Možná jsem zvrácená, ale líbila se mi hlavě ta scéna ke konci, to, co udělal Jonathan. Jo, jeho postava z toho radost neměla, ale já jo. Dobře, stopka.

Jelikož jsem to měla v původním znění (love it!), uvědomila jsem si, jak úžasně Jonathan pracuje s hlasem. V seriálu Dracula má takový zastřený, hrubý hlas, skoro chraplavý, ale tady v tom filmu mluvil svým „typickým" hlasem, který je vlastně úplně jiný, čistší, bez příkras. K tomu ta irská výslovnost, no nemilujte to! A navíc tam mluvil francouzsky a čínsky! Netuším, jestli ty jazyky vážně nějak v základech ovládá, ale ten hlas byl stopro jeho, tím jsem si jistá! A co teprve, když zpívá! Jéje, to jsem schopná i brečet. Závidím jeho ženě. A taky synovi. Jestli jim občas k večeru zazpívá, tak jdu brečet, to já bych taky chtěla!

Ehm...já jsem zase nějak odbočila, že? No, snad to nevadí, však nejsem jediná, kdo se nad ním rozplývá. :D To rozplývání mě přivádí ke komického zážitku z minulého týdne, kdy jsem se v dobrém rozmaru s docentkou přela o to, komu z nás patří Benedict Cumberbatch. Normálka, rozebírat tohle se šedesátiletou paní. :D Máme něco společného! To musím využít u státnic nebo u bakalářky! Jestli se tam dopracuji...protože jak pořád hlavně jen píšu, tak mě beztak z té školy vylejou. :D

P.S.: Až ještě trošičku rozvedu postavu Vivienne, spustí se CharacterAsk.