Power is not Everything [BTS x EXO]

Skupina 1SCT

Pondělí 14. 4. 2056

Lidé svá obydlí moc neopouštějí, protože se bojí invazí monster, jenž jsou stále častější ve všech koutech světa. V Korejské republice to není o nic lepší.
Už dlouho tam byl klid, ale lidé stále nezapomínali, už jen díky televizím a rádiům, co jim vše deno denně oznamují. Ovšem je tu pár vyjímek, konkrétně trojice mladých kluků, co si opět doma u jednoho z nich udělali menší party.

,,Hej! Žirafo! Přines nám nějaké jídlo." Křikl blondýn.
Byl společně se svým bratrem zavěšen za gauč hlavou dolů a jejich pohled směřoval k televizi, kde se právě mezi nima odehrával dramatický boj v Mortal Kombat.
,,Nějaké kouzelné slovo?"
,,Abraka jídlo? Nejsem Harry Potter..."
Trochu podrážděný hnědovlásek se chystal blonďákovi vrátit jeho drzý přístup, ale zarazil ho blondýnův o něco mladší bratr.
,,Chany~ prosím tě, doneseš nám něco k snědku?" Poprosil až dětským hláskem.
Hnědovlásek si jen povzdychl a zvedl se z křesla, až teď bylo vidět, jak moc vysoký je.
,,Zajisté... Tae..." Uchýlil se pak do kuchyně.
,,Takové chovaní si ani nezaslouží..." Frkl TaeHyungův bratr a střídavě sledoval obrazovku a ovladač v jeho ruce.
,,Ne, ale copak by nám to jídlo donesl?" Tae se jen zákeřně zazubil.
,,Já vás stále slyším, zmrdi!" Zařval již přicházející Chanyeol.
Tae se se svým bratrem sborově zasmáli a konečně ukončili svůj boj. Jakmile hra oznámila poslední "K.O", Tae se normálně posadil a koukl na nejstaršího v místnosti, na Chanyho.
,,Zapomeň, že ti po tom, cos řekl, to jídlo dám..." Odmítl už předem hnědovlásek a přitáhl si misku se sušenkami k sobě.
,,Ale no tak~~ Já to tak nemyslel..."
,,Ale myslel..." Zavrčel s úsměvem.
,,Chci čůrat!" Křik z ničeho nic blondýn a také se posadil.
,,Tak jdi a neoznamuj to..." Tae předvedl ukázkový facepalm.
Společně s Chanym ho pak probodli pohledem z obou stran, načež on ohrnul spodní ret, zvedl se pomalu z gauče a rozešl se, míříc k chodbě.
Tae se s šibalským úšklebkem obrátil na Chanyeola a zvedl se.
,,Nezkoušej to mrně!" Chany věděl, co má mladší v plánu, proto rychle vstal a schoval si misku za záda.
,,Hele, buď já, nebo Sehun, vyber si osud. Jednou nám ty sušenky stejně dáš."
,,To jsou moje sušenky!"
,,Vzdáš se Chany! Dřív, nebo později!"
Oba se uchechtli a Tae se vydal rychlejším krokem přímo k Chanyeolovi.
,,Já se NIKDY nevzdávám."
,,Dávam ti jedinečnou možnost, mi to dát po dobrém." Z Taeho tváře stále nemizel úšklebek.
Chany se proplížil podél stěny až ke schodům do druhého patra a vyběhl po nich. Tae ho samozřejmě následoval.
Jakmile starší vklouzl do jedné z místností, zavřel za sebou a opřel se zády o dveře, aby se Tae nedostal dovnitř. Kluk s meruňkovou barvou vlasů přistoupil pomalu ke dveřím, vzal za kliku a rychle dveře otevřel. Chanyeol se s tichým výkřikem i se sušenkami vrhl k zemi. Měl smůlu, že se dveře otevíraly na druhou stranu. Jakmile dopadl, začal se společně s TaeHyungem smát.
Hluk zezhora přilákal i zvědavého Sehuna, který se po příchodu jen nechápavě díval na spoušť před sebou: Rozsypané sušenky v okruhu tří metrů a jeho šílený kamarád a ještě šílenější bratr na zemi popadající dech z neutichajícího smíchu.
Blondýn začal přemýšlet, jestli nedojít pro mobil a nezavolat do blázince.
,,Ho-hoši? Jste... Jste v pohodě?" Opatrně se k nim přiblížil.
Ani jeden z nich ale nebyl schopen slova.
,,Mám takový dojem, že na vás čekají v blázinci."
Nejstarší z nich se, už trochu klidnější, postavil a opřel rukou o zeď.
,,V pohodě, jen..." Vzpomínka na událost ho znova rozesmála. ,,Měls tady být." Řekl mezi smíchem a podíval se na nechápající stvoření před ním.
,,Okey? Brácha, přestaň se chechtat jak idiot..." Vydechl a s protočením očí se obrátil čelem ke schodišti. ,,Až to pako bude schopno jít, vem ho do obýváku."
Chanyeol zasalutoval. Neměl v plánu čekat, až s Tae vzpamatuje, rychle ho vzal do náruče a šel po Sehunových stopách.
Nejmladší a nejmenší člen party se uklidnil až dole, kde ho už hnědovlásek pustil na své nohy.
,,Nepůjdeme ven?" Navrhl pak.
Sehun se podíval směrem k oknu a začal skoumat venkovní svět.
,,Mohli bychom, nevypadá to, že by se mělo něco dít." Kývl.
,,Neriskoval bych to..." Zakroutil hlavou Chanyeol.
,,Prosím~ dlouho jsme nebyli." Tae nasadil svůj nevinný dětský pohled.
,,Fajn..." I když nerad, přeci jen Chany povolil.
Tae dobře věděl, že jeho pohledu nikdo neodolá a tak se zakřenil a rozeběhl se ke dveřím, kde na sebe hodil jen lehkou bundu a začal se obouvat.
Když se tam došoural zbytek, nejmladší už čekal u dveří a tikal očima mezi Sehunem a Chanyeolem.
,,Honem~" Byl plný nedočkavosti.
,,Jsme staří, nech nás, chvíli to trvá..."
,,Sehune... Jsi jen o necelý rok starší..."
,,Ale pš~ to se počítá." Sehun si dal prst na rty a usmál se.
Tae se praštil do čela. Chany se zatím jen pobaveně usmíval.
Konečně se mohlo vyrazit. Tae se rychlostí blesku vrhl ze dveří ven, kde začal běhat po okolí. Dva starší se na sebe podívali a pokroutili nad Taem hlavou.
,,Kam půjdem?" Zeptal se pak blondýna Chany.
,,Nevím, budeme se držet toho děcka a uvidíme, kam nás zavede." Uchechtl se.
,,Pokud nám dřív neuteče. Mě to připadá, jako bychom venčili psa."
,,Není to od toho daleko."
Společně se zasmáli a přidali na kroku, aby Taeho trochu dohnali. Ten běhal kolem nich, sám nevěděl, kam jdou, ale neřešil to, byl venku, to mu ke štěstí stačilo.
Po desítkách minut se Tae dostatečně unavil a přidal se ke své partě.
,,Hurá?" Zeptal se Chanyeol.
,,Hurá..." Kývl udýchaný Tae a prohrábl si své meruňkové vlasy.
Chany se usmál a vzal Taeho kolem ramen.
,,Tak kam teď?" Zeptal se nejmladšího s pohledem upřeným do jeho očí.
,,Nevím. Kde vlastně jsme?"
Tae i Sehun se ve stejnou chvíli ohlédli po okolí.
,,Průmyslová zóna, to nejsme až tak daleko." Pokrčil blondýn rameny.
,,Až na to, že jsme mimo město a tady to není moc bezpečné..." Z Taeho hlasu zněla nervozita.
Chanyeol na Taeho stav zareagoval přitáhnutím si ho za ramena trochu blíž k sobě, ale ani on se necítil zrovna v bezpečí.
,,Vratíme se. A nechte toho... Copak je tady nějaké monstrum? Ne... Nemusíte se bát." Narozdíl od nich byl Sehun naprosto v klidu.
,,Tobě se to snadno řekne... Nebojácný." Chany pozvedl jeden koutek úst. ,,Navíc, já se nebojím." Nechtěl vypadat jak srab.
Sehun si prohlédl Taeho a obrátil se zpátky.
V jistý okamžik se i Tae trochu uklidnil, kdyby se přímo u nich neobjevila obrovská tlapa s ostrými drápy.
TaeHyungův výkřik ztlumila Chanyeolova ruka, kterou mu dal před ústa.
,,Zdrhejte!" Křikl Sehun a rozeběhl se.
Hnědovlásek vzal Taeho za paži a běžěl za Sehunem. Tae byl ale unavený a plný strachu, nebyl schopen tak rychle běžet.
,,Sehune počkej!" Zařval dopředu na blondýna Chany. ,,Tae tak rychle nemůže."
Sehun se ohlédl a se znepokojeným zamručením zastavil, počkal na ty dva a pak běžel s nima.
Monstrum o velikosti rodinného domu podobající se drakovi bez křídel, si jich nevšimlo, šlo rovně doprostřed všech továren a elektráren. Jeho dlouhý ocas a mohutné nohy bořily vše, co jim přišlo do cesty. Jakoby to mělo jediny cíl, zastavilo se to u jaderné elektrárny. Chvíli se to na ní dívalo, než do budovy narazila obrovská ještěří hlava s dvěma páry rohů. Přímý zásah jaderného reaktoru způsobil výbuch, s monstrem ale ani nehl, dál ničilo zbytky budovy, komíny a další věci okolo. Chemikálie se začaly dostávat do obvzduší.
Trojice se zastavila a pohlédla na sloup ohně tyčící se nad všemi zbylými komíny a pomalu nad samotným stvořením.
,,Ch-chany... Já... Já mám strach..." Kňukl Tae a v jeho očích se zaleskly slzy.
Chanyeol ho bezeslova krátce objal a pohladil po vlasech.
,,Musíme vypadnout!" Zavelel Sehun a kývl hlavou k městu. ,,Armáda a hasiči tu budou co nevidět."
Chany kývnul a starostlivě se podíval do Taeho očí plných strachu.
,,Nic se nám nestalo Tae... Buď v klidu." Konejšil ho klidným hlasem.
Nejmladší jen přikývl a utřel si tvář. Chany si ho vzal na záda a doběhl Sehuna.

Armáda byla na místě opravdu brzy a začala bojovat s monstrem. Většina ten den ale nepřežila... Radiace byla vysoká a než se jim jí podařilo snížit, bylo pozdě. Do města se ale nedostala, nebo aspoň jen ve vážně malém množství a na krátkou chvíli.
Oheň se podařilo uhasit, radiaci odstranit a monstrum nakonec taky. Vsichni zbylí muži utrpěli vážné zranění a ke konci jich přežilo vážně málo.