Manželský zákon

3 - Spojenci?

Skupinka nebelvírských seděla ve své společenské místnosti v zaraženém tichu. Po tvoření párů se sem přesunuli, aby si o všem popovídali, ale doposud nikdo z nich nic neřekl. Ron vypadal naprosto omráčeně a zíral do plamenů, které plápolaly v krbu. Hermiona si nervózně kousala ret a byla ztracená ve svých myšlenkách. Pouze Harry s Ginny vypadali, že si už celou situaci, která potkala jejich kamarády, naplno uvědomili. Chvíli si navzájem hleděli do očí, než Harry přikývl a Ginny se obrátila na svou nejlepší kamarádku a bratra.

„Hermiono, Rone... Je nám to moc líto. Opravdu," promluvila potichu jejich směrem. Ani jeden z nich se však nepohnul. Nedali vůbec najevo, že by ji slyšeli. Ginny se nervózně zavrtěla a tázavě pohlédla na svého přítele. Ten jen bezradně pokrčil rameny a skupinka se opět ponořila do ticha.

Po několika minutách vstoupil do společenské místnosti Neville, rozhlédl se kolem sebe a zamířil ke svým přátelům. Se svou budoucí partnerkou byl poměrně spokojený, Hannah byla moc milá holka, která se k němu vždycky chovala přátelsky. Po rozřazování s ní prohodil pár slov, a i ona vypadala, že je s volbou docela spokojená.

„Ahoj," pozdravil čtveřici a přisedl si na pohovku vedle Rona. Ten ho zřejmě nijak nezaregistroval, jen dál hypnotizoval plameny. Neville se s pozvednutým obočím obrátil na Harryho, který se jen smutně pousmál.

„Takto tu sedí už skoro půl hodiny, oba," vysvětlil svému zmatenému kamarádovi a pohodil hlavou k Hermioně a Ronovi.

Neville chápavě přikývl. „Musí to pro ně být dost těžké, být přiřazeni zrovna k těmto zmijozelům." Nervózně si promnul prsty, než se zase obrátil k Ronovi. „Rone? Haló, kamaráde...," oslovil ho a lehce s ním zatřásl. Ron několikrát zamžikal očima, než se na něj překvapeně otočil.

„Jé, ahoj, Neville. Tak co, jak se daří, všechno skvělé?" zeptal se vesele a vysloužil si tak nechápavé pohledy od všech okolo. Jeho hlas jako by probral i Hermionu, která teď na Nevilla zírala podobně zmatených pohledem, jako její bývalý přítel. Vůbec si nevšimla, že přišel.

„Ehm, jo, mám se dobře," zamumlal rozpačitě Neville, než se zhluboka nadechl a odhodlaně Ronovi pohlédl do očí. „Mám ti vyřídit jeden vzkaz," řekl veselému Ronovi a zkoumavě čekal na jeho reakci. Ron se jen povzbudivě usmál, takže Neville rychle pokračoval: „Je od Parkinsonové." Na toto oznámení Ronův úsměv povadl a tvář se mu zachmuřila. „Poslyš, Rone, vím, že je to hrozný šok. Ale ona... Prý si s tebou chce promluvit. Máš se s ní sejít u hlavního schodiště dole. Prý na tebe počká." Když Ron začal vrtět nesouhlasně hlavou, Neville se na něj zamračil. „Měl bys za ní jít. Vypadala docela zoufale," přesvědčoval jej.

Ron se jen zasmál a rozhlédl se po ostatních. „Prý zoufale, dokážete si to představit? Zrovna Parkinsonová," zasmál se přiškrceně a hledal u ostatních podporu.

„Rone... Měl bys za ní jít. Třeba je to důležité," namítl Harry a Ginny přikývla. Jeho nejlepší kamarád na něj zůstal nevěřícně hledět. Než však stačil něco říct, promluvila tiše Hermiona.

„Běž, Rone. V tomhle jste bohužel společně, musíte si promluvit." Přešla jeho pohrdavé odfrknutí a pokračovala: „Vyřiď jí prosím, že potřebuju mluvit s Malfoyem. Můžeme se, teda jako my čtyři, domluvit, že společně napíšeme na ministerstvo, jestli by naše páry neprohodili. Tedy že já bych byla s tebou a ona s Malfoyem. Dobře?" Ronovi v očích zasvítila malá jiskřička naděje, která ale hned pohasla. Smutně zakroutil hlavou.

„Víš moc dobře, že to nedovolí. Slyšela jsi tu úřednici, nechtějí nás dva dát dohromady."

Hermiona jen pokrčila rameny. „Za pokus to stojí, ne?" zašeptala. Ron chvíli mlčel, než vstal a zamířil k portrétu Buclaté dámy. Snažil se připravit se na Parkinsonovou. Nechápal, co po něm může chtít, ale bylo mu jasné, že to nebude snadný rozhovor.