Důvěra 2: Chyť mě, jestli to dokážeš

6.Část

O 1 měsíc později, z pohledu Lily:

,,Jsi si jistá, že to chceš udělat?" ptala se mně Lucy už asi po šesté za dnešek. Ona Jade jsou jediný, který vědí o tom, co se stalo mezi mnou a Justinem. Obě mi říkají, že bych měla následovat moje srdce, ale je to jako, kdybych svoje srdce nevnímala. Nevím, koho miluji, jestli Justina, nebo Matta, ale vím, že s Mattem jsem chtěla strávit celý život.

,,Dobře, pojď poupravím ti ty šaty" usmála se Lucy. Přikývla jsem, a podívala se na sebe do zrcadla. Do pokoje vletěl Matt, takže jsem se ho lekla.

,,Lásko, moje. My už teda půjdeme" obmotal si ruce kolem mého pasu, a vlepil mi pusu na líčko. Usmála jsem se.

,,Užij si to a zapomeň na striptérky" zasmála jsem se.

,,Neboj"zasmál se taky, a naklonil se k mému uchu ,,sluší ti to" skousl mi ušní lalůček, a já se k němu obrátila, abych ho políbila. Uhnul rty.

,,Nechci zkazit tradici" usmál se, a cvrnkl mi ukazováčkem do nosu. Přikývla jsem. 

*

,,Lily, Lily, Lily" všechny kamarádky křičeli, a já do sebe kopla skleničku vodky. Všichni začali pískat, a já si užívala rozlučku se svobodou. V kabelce jsem pocítila vibrování mého mobilu. Pokroutila jsem očima, a koukla se na číslo, které bylo neznámé. Seskupení číslic jsem nepoznala. Šla jsem do kouta, a přiložila si mobil k uchu hned po tom, co jsem hovor příjmula.

,,Prosím?" zamumlala jsem do mobilu, a čekala na odpověď.

,,Lily?" hned jsem poznala, o koho hlas se jedná.

,,Justine? Neříkala jsem ti tak náhodou, že mi máš zmize-" byla jsem jim přerušená.

,,Prosím já potřebuji tvojí pomoc" zaskuhral, jako kdyby ho něco bolelo. Povzdychla jsem si.

,,Co potřebuješ?" sedla jsem si na lavičku, která tu byla, a poslouchala.

,,Tak trochu jsem naboural do lampy, a mám něco s rukou. Mohla by jsi přijet, prosím" moje oči se rozšířili o dvě čísla. Měla jsem strach? Nevím.

,,K-kde jsi?" zeptala jsem se, a vstřebávala adresu, kterou mi diktoval.

,,Dobře hned tam budu" ukončila jsem hovor, a v vzala si klíčky od auta. V tuhle dobu mi bylo jedno, jestli mám v sobě dvě skleničky vodky. Bylo mi jedno, jestli mě chytí policajti, na Justinovi mi záleželo. Chci, aby se cítil bezpečně, chci ho ochraňovat, jako on ochraňuje mě.
Nastartovala jsem auta, a jela podle popisu adresy, kterou mi dal. Podle všeho sedí na lavičce u benzínky, a nevím, kde má auto.
Dojela jsem k benzínce, a zastavila na parkovišti - odpočinkovém místě. Justin tam seděl na lavičce, a držel si břicho. Byl skloněný, takže nevěděl, že jsem tu. Také měl krvavé čelo, a rozseknutý ret.

,,Justine" vykřikla jsem, a běžela blíž k němu.

,,Lily" zašeptal, a zvedl hlavu, takže jsem mu teď uviděla pořádně do obličeje. Jeho ret byl napuchlý, a mírně rozseknutý. Jedno oko měl napuchlý, a vlasy rozcuchaný. Tričko bylo také od krve, která tekla z jeho ruky.

,,Bože, musím tě vzít do nemocnice" zamumlala jsem, a nepřestávala hypnotizovat jeho oči.

,,Ne, jenom mě prosím odvez domů" sklonil hlavu, čili se vyhnul mým očím.

,,Ale co když máš tu ruku zlomenou?" nadzvedla jsem obočí.

,,Nemám, můžu s ní hýbat" ukázal mi, jak se svojí levou rukou hýbe. Přikývla jsem, a pomohla mu vstát. Otevřela jsem mu dveře od spolujezdce, a pomohla mu nasednout. Poté jsem si nasedla na místo řidiče, nastartovala, a vyjela od benzínky.