Parilis - Černá kněžka

Plán 1/2

Thami zděšeně zírala na maličkou čarodějku a nemohla uvěřit vlastním uším. I Rei se tvářil značně otřeseně.

Sěděli v jedné z tajných podzemních místností a Parilis jim právě dovyprávěla, čeho byla svědkem. Řád unesl dva lidi z vnějšího světa. Jeden z nich byl její spolužák. Syn Remuse Lupina a Nymfadory Tonksové, člen BA. Ten druhý byl člen Fénixova řádu, Bradavický učitel Obrany proti Černé magii.

Teddy Lupin a Aberford Brumbál.

L.J. netušila, proč je Řád přivlekl na Ostrov, nebo jaké s nimi má plány. Věděla však, že je musí za každou cenu dostat do bezpečí. Zpět tam, kam patří.

,,Musíme zjistit, co má Řád v plánu.” Rei se zadíval na dívenku, která si zdrceně povzdechla. Věděla, co to pro ni znamená. Byl to konec toho kratičkého odpočinku, v který doufala.

,,Udělám, co bude v mých silách.” přikývla odevzdaně a vstala. Musela se převléknout, než předstoupí před Radu.

,,Princi, budu potřebovat doprovod svého Stínu.” pousmála se na něj, než opustila místnost a vyšla na temnou chodbu. Ponechala tak skřítku s mladíkem vlastním myšlenkám. Tušila, že ani pro jednoho z nich nebylo toto zjištění zrovna jednoduché. Obzvlášť pro Reie.

,,Ssstalo ssse něcsso?” ve dveřích do Parilisina pokoje se objevila hnědovlasá hlava. Cathrin si z čela odhrnula zbloudilý pramen čerstvě ostříhaných vlasů a hadíma očima zamrkala na maličkou čarodějku. Neuniklo jí, že venku je nějak podivně velký rozruch a naopak, její přítelkyně a všichni ostatní v domě se chovají, jako kdyby právě někdo umřel.

Parilis se zamyšleně zadívala na hnědovlasou dívku, zatím co si přes hlavu přetáhla bílou košili svého kněžského roucha. Byla ráda, že Cath souhlasila a konečně se nechala ostříhat. Takhle jí to slušelo mnohem víc.

Krátké vlasy jí nyní spadaly na ramena a kratší ofina dovolovala nahlédnout do těch podivných očí. Dívka, která ještě před nedávnem byla jen kost a kůže, nyní začala nabírat dívčích tvarů a díky Thaminu vykrmování a tréninku, se kosti začaly obalovat pevnými svaly. Do pohledu, ve kterém se dříve neodráželo nic kromě paniky, se nyní vloudil klid.

Parilis měla pocit, že tu před ní najednou stojí úplně někdo jiný, a ne ta zmučená, vyděšená uprchlice, kterou našla polomrtvou hladem, napůl téměř utopenou na břehu řeky.

,,Vrátili ssse zss vnějšššího sssvěta. Mají vězssně.” odpověděla konečně na otázku, zatím co si pokoušela kolem pasu uvázat černé obi.

,,A to tě tak vyděsssilo?” Cathrin přistoupila k dívence a vzala jí látku z ruky. Několika jistými pohyby uvázala a pokynula k malé židli před zrcadlem. Vzala do ruky hřeben a zručně začala čarodějce splétat neposlušné vlasy.

,,Jde o to, žšše já vůbecss netuššším, csso by tím Řád mohl zssamýšššlet. Nevím, k čššemu ssse je chyssstají použššít.” svěřovala se čarodějka.