Za co vlastně jdete?

2.4K 119 2
                                    


- Miyung!!!!!!

- Lailo!!!!!!

Obě jsme se objali, skoro jsme spadli na zem. Kolemjdoucí se na nás divně podívala, ale nám to bylo fuk.

- Tak jak ses měla? - zeptala jsem se.

- Skvěle, ale s tebou by to bylo ještě lepší!

- Já vím - zasmáli jsme se a dorazily do naší třídy.

Mluvily jsme spolu dlouho, dokud nepřišel do třídy učitel. Já zapomněla, že k nám přijde nová holka. Vešla hned za učitelem. Byla středně vysoká a měla hnědé vlasy, které byly zavázané v culíku. Její výraz vypadal přísně, dokonce šel z ní strach.

- Jmenuji se Shin Daeun, můj život není nijak zajímavej a tohle je asi všechno - s tímhle proslovem udivila skoro celou třídu. Vypadá to, že s ní bude tenhle rok zajímavý.

- Tak to jsme o tobě hodně zjistili - řekl učitel a třída se začala smát - Můžeš si sednout na volné místo.
Sedla si vedle Seolhyun, která na ní ani neobrátila pozornost.

Když skončila první hodina, nikdo nepospíchal se seznamování s Daeun. Seolhyun je ještě k tomu introvert, takže si s ní moc nepopovídá.

- Ahoj, já jsem Laila a tohle je Miyung - ukázala jsem na sebe a pak na Mi, která se s ní taky chtěla seznámit.

- Zdar - řekla a otočila se směrem k oknu.

- Asi se jí nelíbíme - pošeptala mi Miyung.

- Chceš ukázat školu? - zeptala jsem se.

- Klidně - vstala a společně jsme odešli ze třídy. Ukázali jsme jí záchody, jídelnu i školní střechu. Celou dobu byla potichu, proto se mi zdálo, že jí to nebaví.

- Proč jsi přešla na jinou školu? - optala jsem se.

- V předchozí škole jsem měla problémy, proto jsem tady.

- Aha... - nevěděla jsem o čem mluvit.

- Lailo! - křiknul někdo, až jsem sebou trhla. Tae mi začal cuchat vlasy.

- Co děláš?!

- Viděl jsem jak si snědla moji oblíbenou koblihu! Ani ses nepřiznala, když jsem se ptal! - pořád mi cuchal vlasy, ale já se bránila.

- Tak jo, přiznávám, vzala. Ale nikdy se neomluvím! - loktem jsem ho bouchla do břicha. Oba jsme spadli na zem a pokračovali se "prát".

- Co se tu děje? - odněkud se objevil ředitel, který neměl dobrou náladu.

- My..jenom.. - oba jsme koktali.

- Pojďte se mnou do ředitelny - řekl klidným hlasem.

                             + +

- Takže...za tohle může kobliha? - zeptal se ředitel a sám se nenápadně zasmál.

- Promiňte, ale dostaneme teď nějaký trest? - zeptala jsem se s obavou.

- Ne, vlastně jsem vás pozval kvůli něčemu jinému - podíval se na nás - Chci, aby jste uspořádali nějakou akci. Dlouho tu nic takového nebylo.

Tímhle nás hodně udivil. S Taehyungem jsme se na sebe podívali a pak se zase otočili na ředitele.

- Vím, že brzy bude Halloween. Mohli by jsme udělat něco na tuhle tématiku? - optala jsem se.

- Halloween? O tom moc nevím, ale můžete to zkusit. Máte na to týden.

- Týden? To stihnem? - vyděšeně na mě zhlédl Tae.

                            + +  

- Proč si asi vybral nás? - zeptala jsem se.

- Protože jsme výjimečný - usmál se Tae a napil se džusu.

Seděli jsme na lavičce před obchodem a přemýšleli. Dnes jsem chtěla, aby šla k nám Mi, ale musela jsem se domluvit s Taem. Nakonec, Mi šla ven s Daeun. Doufám, že se s ní víc seznámí a pak mi všechno o ní řekne.

- Mám nápad! - Tae vyskočil a zvedl ruku - Bude to Halloweenská párty!

- Dobrý nápad - taky jsem vstala - Tak přece jenom máš něco v tý hlavě...

- Černá ovce říká cože.

- Cože?

Taehyung se začal smát a já stála s nechápavým výrazem.

- Už je skoro tma, půjdem radši domů - řekl Tae.

                          + + +

POV autor

Muž v černém oblečení stál čelem k oknu. Na tváři vážný i naštvaný výraz.

- Pane, už přišel - řekla slečna a otevřela dveře. Pomalu se otočil a podíval se na svého syna.

- Zase jsem něco provedl? - ušklíbl se jeho syn.

Otec se přiblížil k synu a dal mu silnou facku. Taeyong nebyl překvapený, tohle nebylo poprvé ani naposled.

- Ty se ještě ptáš?! Každý si na tebe stěžuje! Mám se tě zbavit jako Dongwona?! - otec byl v hněvu.

- Dělej si co chceš - řekl spokojeně - Nedivím se, že máma od tebe odešla.

- Vypadni - řekl a otočil se.

Taeyong ví, že ho hodně naštval. Proto poslechnul otce a zmizel z místnosti.

                          + + +

O víkendu Jungkook kreslil nápady na letáky, které budou pak viset po celé škole. Opravdu krásně kreslí, takže se Laila na jeho výtvory pořád dívala do tý doby, dokud ji Jungkook nevyhodil z pokoje.

- Máme skoro všechno, ale musíme koupit ozdoby - Tae škrtal na seznamu věci, které už měli připravené.

- Ještě nějaké občerstvení - řekla Laila.

I když se tihle dva hádají často, poněkud dobře spolupracovali.

- Můžeme zavolat ostatní, aby nám pomohli - nabídl Jimin.

- Já zavolám svým kamarádům a vy taky - Laila už vytahovala mobil z kapsy.

- Ty znáš ještě někoho jinýho než Miyung? - dělal si srandu Taehyung. Laila se už naučila jeho slova ignorovat, teda aspoň doufala.

Všichni se domluvili, že přijdou do velkého obchoďáku a rozdělí si věci, které budou muset nakoupit.

Daeun, Miyung, Seolhyn a Tim. To byla skupina Laily. Ale Taehyung snad pozval půlku školy.

- Za co vlastně jdete? Já půjdu za vílu - řekla Miyung a prohlížela si regál.

- Já nevím, ale asi za nějaký monstrum - Tim se podíval na Lailu, aby taky odpověděla, jenže ona vlastně vůbec netušila, za koho půjde.

- Ještě nevím. A ty Seolhyun?

- Duch.

- Já půjdu asi za zombíka - Daeun si začala zvykat na tuhle novou společnost, takže už nebyla nervózní jako předtím.


Ahojj, po dlouhý době jsem tady zas. Omlouvám se pořád dokola, ale teď moc nemám čas na ff, jelikož jsem v posledním ročníku a toho učení není nikdy dost :D
Tahle kapitola byla boring, ale další bude lepší! Pokouším se přidávat do příběhu víc postav a víc o nich psát)) jinak doufám, že jste na tuhle ff ještě nezapomněli❤
A vím, že už je dávno po Halloweenu, ale snad nevadí.😇

Buď Moje!Where stories live. Discover now