Co mu nemám říkat?

1.5K 102 64
                                    

1.den

Já a moje třída jsme seděli na tribuně a sledovali jsme starší ročník jak hrají basketbal. Všechno bylo fajn, do té doby než jsem uslyšela rozhovor dívek, co seděly  přede mnou.

- Hele tam jde Makoto! - vykřikla jedna a vzala si do ruky telefon

- On je tak roztomilý!

- Holky já mizím - řekla jsem Miyung a Daeun. 

- Vždyť tě neuvidí z takové dálky - protočila očima Daeun.

- Stejně odcházím - vzala jsem si tašku a prorvala jsem se mezi lidi co seděli přede mnou k východu. Najednou jsem ucítila, jak se mé nohy dotkl míč.

- Promiň, nemohla bys mi podat míč? - uslyšela jsem jeho přibližující se hlas. Proč zrovna on? Začala jsem být strašně nervózní.

- Jasně, proč ne - pořád jsem se neotočila a nahmatala míč, zvedla jsem ruce a švihnutím vyhodila míč dozadu.

- Au! - uslyšela jsem něčí výkřik - Kam to házíš? - ozval se něčí další hlas.

- Trochu mimo - zasmál se, ale já už měla namířeno pryč.

2.den

Šla jsem si koupit pití ve školním bufetu. Když nestíhám, tak nejčastěji zapomínám na pití.

- Nějakou limonádu by to chtělo.. - dívala jsem se na různé druhy nápojů. Když jsem měla vybráno, přešla jsem k pokladně.

- Dobrý den - pozdravila jsem.

- Ještě něco si budete přát? - mile se zeptala paní před kasou.

- Ne ne, děkuji - chtěla jsem vytáhnout peněženku, ale nemohla jsem jí najít v kapsách - To snad ne, počkejte minutku - ještě několikrát jsem prohledala kapsy a tašku, tohle se fakt musí stát jenom mně.

- Slečno, plaťte nebo odejděte. Nejste tady jediná, která si chce něco koupit - řekla naštvaným tónem. Najednou se z milé paní vyklubala naštvaná ženská.

- Já to za ní zaplatím - uviděla jsem něčí ruku držící peníze. Podle hlasu jsem hned poznala o koho se jedná.

- Jé ahoj, slyšela jsem, že vaše restaurace teď má čím dál tím víc zákazníků - usmála se. Rychle změnila výraz, což mě nepřekvapilo.

- Někdy musíte přijít a ochutnat naše různé pokrmy! - vypadalo to tak, že si tady budou povídat ještě dlouho.

- Děkuji a na shledanou - cítila jsem, jak pořád stojí za mnou. Rychlostí blesku jsem vzala pití a obličej jsem zakryla taškou. Rychle jsem vyšla z bufetu.

- Uf, skoro mě uviděl - vydechla jsem a tašku si nasadila zpátky na záda. Ale bylo od něho hezké, že mi zaplatil za pití..

3.den

- On a jeho rodina se stala tak rychle populární v našem městě - Miyung se dívala na jeho fotky na sociálních sítí - Chtěla bych se tam někdy zajít podívat.

- Bavíte se o Makoto? - Hoseok si přisednul k naší lavici.

- Ne, nebavíme - podrážděně jsem se podívala na Hoseoka.

- Teď se o něm mluví na každém rohu, prý už Bella zahájila lov na Makota, protože jí s Taehyungem nic nevychází - Hoseok jako vždy zná všechny drby.

- Ona v téhle škole dělala lov na každém klukovi - odpověděla mu Miyung - Teda až na tebe - zasmála se a Hoseok jí štípnul za rameno.

- Mi raději řekni, komu by ses zalíbila ty?! - na tohle mu dala Miyung pohlavek a já s Daeun jsme se zasmály.

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Sep 25, 2020 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

Buď Moje!Where stories live. Discover now