45. Sestry

2K 145 12
                                    


Ahoj lidičky mám k vám prosbu.  

Korektorka nebude mít o prázdninách moc času a tak jestli by se nenašla hodná duše, která by měla přes prázdniny čas na Banshee :) pokud se nikdo nenajde, tak bych to přes prázdniny stopla a začalo by se zase až v září :)

A teď  hurá na další kapitolu:) 




„Lžeš, Severusi, Eileen by mi tohle řekla!" Žena obviňovala chlapce ze lži, uvnitř sebe si však tak jistá nebyla. Sestra se až příliš rychle a bláznivě zamilovala. Agnes ji dříve podezřívala, že chtěla jen pouze utéct od rodiny a ten mudla byl vhodná záminka. Dva roky po odchodu Eileen se odhodlala ověřit svoji teorii. Adresu měla už od svatby, kde Eileen trvala na tom, že ji musí někdy navštívit.

*

Přemístila se do křoví, aby se náhodou nestalo, že ji uvidí kolemjdoucí mudlové. Ono bohatě stačilo mudlovské oblečení, které měla na sobě. Tiše nadávala, když vylézala z křoví, přemístila se totiž do toho nejvíc pichlavého. V ruce pevně svírala lísteček, na kterém byla naškrábaná adresa: Tkalcovská ulice. Šla rázně ulicí, mudly co minula jí nestáli ani za pozdrav. Víc se zavrtala do dámského sáčka, co měla na sobě. Litovala, že na oblečení nepoužila oteplující kouzlo. Počasí nebylo vůbec příjemné, i když co bychom chtěli od Londýna. Mrholilo a pofukoval vlezlý vítr.

Dívala se na lísteček a postupně minula ošuntělé domy. Pro sebe si přitom mumlala odcizující komentáře. Prošla kolem dalšího domu a konečně by měla být u cíle. Dům, ve kterém bydlela sestra se svým manželem byl snad ještě horší, než ty, které minula. Trávník působil, jako kdyby ho roky nikdo nesekal. Omítka na domě byla oloupaná a horko těžko se dalo poznat, jakou barvu měla původně. Zamířila k brance. Opatrně se ji snažila otevřít. Branka též držela silou vůle a příšerně vrzala, Agnes se celá přikrčila, když zaslechla ten zvuk. Dveře od domu se otevřely, zřejmě vrzání branky muselo být slyšet až ven. Jakmile Agnes zahlédla Eileen, zapomněla na branku. Její srdce se zastavilo šokem, neviděla sestru rok, což nebyla zas tak dlouhá doba, jenže tu ženu, která stála ve dveřích málem nepoznala, nebýt jejího typického nosu a hnědých očí, které na dálku působily černě, ale zblízka byly jako hořká čokoláda. Eileen vyběhla ze dveří a běžela k Agnes. Ta se stále nemohla vzpamatovat. Eileen už od mala byla parádnice. To jí zůstalo i do puberty. Kdejakého kluka v Bradavicích pobláznila. Teď měla na sobě hnědé tepláky, růžové tričko a modrou puntíkovanou zástěru. Vlasy o které pečlivě pečovala měla v ledabylém ohonu.

„Agnes! Konečně tě zase vidím!" zakřičela Eileen šťastně a padla sestře okolo krku. Agnes se ze své strnulosti vzpamatovala a Eileen obejmula. Chvíli tam spolu stály, než je vyrušil muž, který vyšel z domu.

„Eileen, kdo tu zase otravuje?" zakřičel nerudně.

Agnes svého švagra viděla poprvé na svatbě a i když se Eileen snažila, aby si ti dva padli do oka, nestalo se. Manžel její sestry se Agnes zprotivil hned při prvním setkání. Choval se k ní jako buran a ještě si myslel, jak to není vtipné.

„Agnes, moje sestra," řekla Eileen šťastně. „Potkali jste se na svatbě, nevzpomínáš si?" Eileen se na manžela otočila, čekajíc na jeho reakci.

BansheeKde žijí příběhy. Začni objevovat