The Truth Untold

[01]

Před 11 lety

◼▪◼

Charlieho prababička byla osoba, o které už slyšel hodně. Především táta Jayson o ní mluvil s oblibou, když řeč přešla na 'lidi, co nemají rádi páry, jako jsou tví tatínci,' říkal vždy táta Cody. Jayson to nikdy nemyslel zle, to všichni věděli, ale aspoň si díky tomu Charlie pamatoval, že nemá mít takové lidi rád. A taky neměl.

   Cody mu říkal, že se mu možná nějaké děti ve škole budou smát, že nemá maminku, ale že si z toho nemá nic dělat. Že on a Jayson ho milují natolik, že žádnou nepotřebuje. Tak se v Charliem probudily Jayovy geny a přestal si všímat posmívajících se dětí, když si pro něj oba tátové přišli do školy.

   Ovšem dokud se nestalo něco, co se mu vrylo do paměti. A byl si jistý, že na to jen tak nezapomene. 

   Byl v druhé třídě, když si našel kamaráda na život a na smrt. Jenže to si jen myslel. Gabriel ovšem za nic nemohl.

   Hráli si s Charliem na školním hřišti. Většinou si pro Charlieho přišli dřív než pro Gabriela, jenže dneska měl Jayson nějaký závažný případ v práci a Cody vysílal v poledních zprávách. 

   Gabrielův táta přijel ve stejnou chvíli jako Jayson s Codym a jeho malou sestřičkou. 

   Pan Rees si klekl ke svému synovi, přičemž se na Charlieho usmál. A tak se Charlie na něj stydlivě usmál zpátky.

   "Vidím, že si pěkně hrajete, ale musíme jít, Gabrieli," řekl mu. Charlie v tu chvíli trochu posmutněl a koukl se ke vchodu na hřiště, jestli tam náhodou už nejsou jeho tátové. S pohledem upřeným na branku stačilo čekat pouze pár sekund, když uviděl Jaysona a kousek za ním Codyho, jak jde pomaličku za ruku se Sophií.

   "Moji tátové už jsou tady taky!" oznámil nadšeně Gabrielovi a ukázal na Jaye, jak otvírá branku. V tu chvíli pan Rees popadl Gabriela, bleskově ho postavil na nohy co nejdál od Charlieo a zamračil se. Charlie se přestal usmívat, přičemž se zmateně koukal na Gabriela.

   "Ty jsi syn těch dvou?" zeptal se Charlieho hlasem, jako by se chtěl hádat se sobě rovným. I když se Charlie najednou příšerně bál, opatrně přikývl. Pan Rees se rázně otočil na svého syna. "Gabrieli, jdeme. Hned. S tímhle klukem už se nebudeš bavit, rozumíš? Ještě bude jak jeho otec, to by ti scházelo."

   Charlie vykulil oči. Otočil se Jayovým směrem, který nejspíš už vytušil, že se něco děje, a tak zrychlil krok. Cody mezitím vzal Sophii do náruče a taky zrychlil, jenže Jayson měl náskok.

   "Myslíte, že jsem hluchý?" zeptal se Jayson pana Reese, když k nim došel.

   "Co já vím," odpověděl s povrchním pohledem. "Takovým, jací jste vy, se vyhýbám."

   Jayson hluboce vydechl. "Jestli máte něco proti nám, klidně mějte. Na to jsme zvyklí. Ale Charlie za nic nemůže a nevidím důvod, proč by se Gabriel s ním nemohl bavit. Jsou kamarádi už více než rok, pokud jste si nevšiml."

   Charlie se snažil navázat oční kontakt s Gabrielem, jenže ten byl moc zaujatý výměnou argumentů mezi jejich táty. Proto vzal malý kamínek, co uviděl vedle sebe a hodil ho po něm. Strefil se mu naštěstí jen do nohy a získal jeho pozornost.

   Gabriel pokrčil smutně rameny. Alespoň Charlie nebyl jediný zmatený tady.

   "Jaký otec, takový syn," zavrčel pan Rees. "Nebudu nic riskovat."

   Nejspíš k překvapení všech byl Jayson nejprve až podezřele klidný. Pak ale Charlie uslyšel, jak táta Cody tiše zašeptal: "Jayi..."

   Z toho Charlie usoudil, že Cody věděl, co se chystá udělat. Jenže to byl asi jediný. 

   Když Jayova pěst přistávala na tváři pana Reese, Charlie šokovaně vyskočil na nohy.

   "Jayi!" zakřičel na svého tátu ve stejnou chvíli jako Cody. Zdálo se mu, že tohle nebylo dobré, i když nic podobného ještě neviděl. A už vůbec ne v podání jeho vlastního táty.

   Charlie uviděl, jak k nim běží dvě paní učitelky. To už ale Cody se Sophií popadl Charlieho za ruku a táhl ho pryč. "Gabrieli? Gabrieli, pojď s námi. Neboj," zavolal na malého chlapce, který vypadal, že se každou chvíli rozbrečí.

   Kupodivu se Jayson od té jedné rány držel a ani mu pan Rees nic nevrátil, přece jen u nich byly už paní učitelky. Charlie chtěl zůstat, aby viděl jak to dopadne, ale to je i s Gabrielem Cody vedl ven ze hřiště a k budově školy.

   "Cody?" zeptal se Charlie. "Proč to Jay udělal? Proč vás pan Rees nemá rád?"

   Charlie to opravdu nechápal. Pokud věděl, jeho a Gabrielovi rodiče se neznali. A taky neviděl důvod, proč by někdo neměl rád ty nejhodnější tatínky na světě.

   Cody si tiše povzdechl. Zastavil se uprostřed cesty a postavil malou Sophii na nohy. Ta se okamžitě rozběhla za motýlkem, který ji stejně uletěl. Gabriel se tiše zastavil vedle nich.

   "Už jsem ti říkal, že se ti možná nějaké děti budou smát, že nemáš maminku, že?" zeptal se Cody a Charlie přikývl. "No, to platí i o dospělých. Jenže ti se nesmějí, ale mluví o nás škaredě. Nejspíš tohle pochopíš až budeš ještě trochu starší, ale teď jsi na to ještě malý."

   "Proč ten pán ale mého tátu uhodil?" přerušil své mlčení Gabriel se smutným pohledem věnovaným Codymu.

   "Protože on právě škaredě mluvil. Je pravda, že Jayson reagoval trochu přehnaně, ale to on vždycky. Neboj se ale, tvůj táta bude v pořádku, Jayson umí dávat i větší rány. Oni si to teď mezi sebou vyřeší, tak my mezitím můžeme na zmrzlinu, ne?" usmál se Cody.

   O půl hodiny později si pan Rees mlčky Gabriela převzal. Charlie po rozloučení vyskočil do auta, připoutal se a mlčky sledoval, jak Jayson poutá Sophii do dětské sedačky. Od toho, co přišel, ještě nepromluvil. 

   Když Sophii připoutal a zavřel dveře auta, Cody ho ještě zastavil. Charlie je neslyšel, ale šlo vidět, že o něčem horlivě diskutují. Cody vypadal vyčerpaně, zatímco Jayson naštvaně. Svůj rozhovor ukončili asi až po pěti minutách objetím, tak to však bývalo vždy.

   Jenže Charlie nepřestával byl smutný. Sice od toho dne pana Reese, který mluvil škaredě o jeho tatíncích, už neviděl, ale to taky znamenalo že neviděl ani Gabriela.

  ◼▪◼  

Čtverečky jsou zpátky, Jayson a Cody jsou zpátky a já jsem zpátky, jeeej!

Každopádně - každej příběh musí mít svého homofoba. Alespoň v těch mých, jak to tak vypadá, hehe. Ale ne že by se tenhle ještě nějak extra objevoval.

Ale je to tady, takové ne-úplně-pokračování Million Reasons! Jako nečekejte, že by tak Cody a Jay byli tak často, nebudou, ale někdy se tam objeví. Však znáte, jak se asi rodiče v příbězích objevují :')