The Truth Untold

[30]

Charlie

◼▪◼

Možná neměl žádat o stipendium místo Gabriela. Možná Gabriel na vysokou doopravdy ani nechtěl. Nebo možná chtěl studovat úplně jiné věci, než které Gabriel do mailu napsal.

   V hlavě mu běhalo sto padesát různých scénářů, když myší přejel na tlačítko odeslat a klikl. Udělal to hned, aby neměl šanci si to rozmyslet 

   Když si uvědomil, co všechno udělal. Založil si mail pod Gabrielovým jménem, využil tátova postavení jako Gabrielova psychologa, aby si zjistil jeho výsledky ve škole a úspěchy. Když u něj usnul, podíval se mu do peněženky, aby zjistil přesnou adresu jeho prarodičů a kde vlastně trvale bydlel . A neřekl mu o ničem z toho ani slovo

   Nemohl si být jistý, že mu vůbec z univerzity odpoví. A pokud ne, nechá to vše pod pokličkou a nikdy se o tom nezmíní.

   Vstal od stolu. Srdce mu stále trochu bilo nervozitou, ale cítil, jak se začíná uklidňovat. Párkrát se zhluboka nadechl a vydechl, než si ze židle vzal bundu a přehodil si ji přes ramena. Gabe na něj už určitě čekal.

   Jakmile vyšel ze svého pokoje, málem vrazil do své sestry. Zamumlal rychlou omluvu a pokračoval v cestě.

   "Charlie?" uslyšel za sebou. Otráveně se otočil.

   "Ano?"

   "Co jsi provedl?" zeptala se. Charlie se na ni podíval nechápavým pohledem.

   "No, normálně mě takhle neignoruješ a mimo jiné máš každou ponožku na sobě jinou," ušklíbla se Sophia.

   "T-to je schválně," zakoktal a otočil se zase k odchodu. Jenže Sophiin hlas ho znovu zastavil.

   "Pokud mi to neřekneš, povím tátům, že toho trpaslíka před domem nerozbil nějaký pes, ale ty když jsi byl opilý," řekla tiše a složila si ruce na hrudi. Na tváři ji pohrával vítězný úšklebek.

   Charlie tiše sykl. "Ty jsi strašná." Došel k ní blíž. "Napsal jsem za Gabriela žádost o stipendium na vysokou. Ale do toho ti nic není."

   "Proč jsi na mě tak nepříjemný?" zeptala se ublíženě Sophia. 

   "Promiň. Jen pospíchám."

   "Já myslela, že ti to Jayson zakázal. Psát to za Gabriela," pokračovala Sophia, jakoby Charlieho slova o tom, že má na spěch, neslyšela.

   Charlie si povzdechl. "Jak ty to víš?"

   "Slyšela jsem, jak si o tom povídal s Codym. Říkal, že ti to zakázal, že je to jen na Gabrielovi."

   "A ty mu určitě nic neřekneš, že?" usmál se Charlie.

   Sophia místo odpovědi jen natáhla ruku. Na tváři se jí zase objevil ten úšklebek. Když Charlie nereagoval, posunula se blíž ke schodišti. "Jayi?" zavolala.

   Charlie ji pohotově vzal za ruku a zatáhl ji dál od schodiště. "Fajn," zavrčel a vytáhl ze zadní kapsy džínů peněženku. Dal jí do ruky jeden dolar.

   "Vážně? Chci si koupit novou řasenku a s tímhle si koupím možná tak lízátko."

   "Však věk máš tak na lízatko, ne? Ne na řasenky."

   "Je mi šestnáct," dupla si Sophia, ruku stále připravenou na další peníze.

   "Ještě ne," zamumlal Charlie a vytáhl z peněženky ještě pětidolarovku. Podal jí ji. "Víc nečekej," zavrčel.