22~Relieved

103 15 0
                                    

Po tom, co jsem se vracel zpět do třídy, sledoval jsem kapky krve na zemi. Ale moje krev to nebyla. Následoval jsem je jako lítá šelma raněnou kořist... A našel jejich majitele.
Kluka, co mi zamotal hlavu. Ležel tam se zlomeným nosem, ze kterého mu tekly skoro potoky krve. Ten pohled byl tak uspokojující. 

Někdo za mě udělal špinavou práci.

Asi bych té osobě měl poděkovat. Na to jsem však neměl myšlenky. Zavolal jsem Giho. Ten tu byl do pár minut. Chytli jsme se za ruce, společně jeho srdce trhali na částečky a vysáli z něj všechnu radost. Bylo to úžasné, lehké a pro nás bezbolestné. Další zmařený život. To je tak krásné. Odkráčeli bychom jako králové, kdyby se neozvala věta co donutilo oživit mé kamenné srdce.

„Já tě miloval."

Losing the WorldKde žijí příběhy. Začni objevovat