Moje třída

537 30 9
                                    

Vzhledem k mé schopnosti neumět se orientovat v mapách a plánech jsem třídu našla velmi rychle. Když jsem vešla bylo tam osm lavic. No co, alespoň nás ve třídě nebude moc.

Rozhodla jsem se, že budu sedět ve třetí lavice u okna, takže ta předposlední.
Pak jsem se rozhlédla po lidech kteří tu už byli. O jednu lavici přede mnou seděli dvě holky vypadali normálně, jedná blondýna a jedna bruneta.
Za nimi bylo volno, potom já a za mnou.. za mnou seděl kluk v bílé mikině a kapucou takže mu nebylo vidět do obličeje. Připadalo mi že dělá že tu není.. Nebo že by tu alespoň nechtěl být.

Pak jsem se podívala do druhé řady lavic naproti mě, vzdu seděl ten kluk z autobusu, když jsem se na něj podívala opět jsem se cílita divně, ale usmála jsem se a zamávala mu.
Otočil se a začal na mě zírat.. Teda jsem si to myslela, ale on se díval za mě. Otočila jsem se za směrem jeho pohledu, stál tu kluk asi o hlavu větší než já, měl černou mikinu s kapucí, a jeho obličej i ruce měli šedou barvu. Skřížil ruce na hrudi a díval se na mě dost naštvaně.. No.. Jestli se tomu dalo říkat pohled.. Vypadalo to jako by neměl oči vyděla jsem jen dva černé fleky. Byl opravdu děsivý ale řekla jsem si, že je tu spousta dalších lidí a že mi nemůže ublížit.

V tu chvíli promluvil.
On: "tedy sedím já, takže ti radím se zvednout a odejít!"
Já: "vážně ty tu sedíš? Nevšimla jsem si bylo tu volno a znáš to.. Kdo pozdě chodí..."
Najednou jsem za sebou slyšela smích, otočila jsem se viděla toho kluka v bílé mikině jak se smíchy málem válí po zemi.

"Jeffe zmlkni!!" Zařval na něj ten děsivej kluk co stál vedle mě.

Takže Jeff jo?
Nepřestává se smát.

Na chvilku jsem se skoru usmála taky, když v tom mi došlo že mu spadla kapuca z hlavy a já tak viděla jeho obličej. Měl černé vlasy, bílou kůži, divné oči.. byli bez víček a černě olemované, neměli duhovky ale jen černé rozničky. Jeho pusa měla krvavě rudou barvu a od koutků až po lícní kosti byla rozřízlá do úsměvu.

Holky z první lavice se otočili a začali pištět hrůzou a strachem.

Já jsem se radši podívala zpět na toho kluka bez očí, vypadal naštvaněji než předtím a bylo mi jasné že kdyby mohl, zabíjel by mě pohledem.

Při téhle myšlence jsem se trochu zasmála, což mi dodalo sebevědomí. Tak jsem mu řekla:
Já: "Hele prostě jsem tu seděla první buď si sedni vedle mě nebo jinam, ale já se zvedat nebudu. "
Jeff se za mnou pořád pochechtával.
On zamumlal něco jako: "to se ještě uvidí" nebo "to ji ještě vypiješ" ale schodil si tašku z ramene a sedl si dozadu vedle Jeffa.

V tu chvíli jsem si všimla že mě spousta lidí ať už s vyděšeným, nebo pobaveným pohledem sleduje. Kromě holek z první lavice, kluka z autobusu a zřejmě i toho bez očí a Jeffa to byl i menší kluk, který měl černé oční bělmo a červené zorničky, jinak vypadal jako Link ze hry Majora's mask. Pár dalších normálních studentů nebo například holka která se nápadně podobala Jeffovi až na to že měla dlouhé vlasy, černé šaty a její obličej vypadala více lidsky.

Vypadá to že tenhle rok bude zajímavější než jsem si myslela.

Tak tohle bude zase konec kapitoly, a doufám že se najde alespoň někdo koho to bude bavit.

-CreepyXenary

Creepypasta High Where stories live. Discover now